20240323_104239

Velká jarní výprava, aneb Zelená Míle

Den 1.

Naše výprava započala v pátek 22.3 v 16:15 u Hrušky. Odkud jsme jeli autobusem směrem do Hodonína na vlakové nádraží, ze kterého jsme jeli do Brna. V Brně jsme potkali postarší dámu, která nám nadávala za velmi zvláštní řečí, jenž si sama vymyslela. Poté žďuchla do Ondry a odkolébala se pryč. Nadále jsme pokračovali v cestě do našeho cíle, tábořiště v Nové Vsi. Na tábořišti Kotell pustil vodu do bůdy, kterou málem celou vytopil. Znavení po dlouhé cestě jsme pojedli a šli spát.

Den 2.

Sobotní den nás vedoucí vzbudili hasičským poplachem a následovala rozcvička stylem z filmu Rocky. Po rozcvičce jsme šli ke snídani, na kterou byly cornflaky s mlékem. Po snídani jsme šli cestou k Beranovi, od Berana jsme šli přes velmi vratký a chatrný most, až ke skále sebevrahů. Pokračovali jsme dlouhou cestou až do vesnice Čučice. Z vesnice naše cesta pokračovala k Senoradskému mlýnu, kde jsme si dali oběd a poté jsme šli zhruba dvě hodiny zpět. Viděli jsme nádherné výhledy a zažili hodně nezapomenutelných zážitků. Když jsme dorazili zpět k boudě, tak jsme si šli zahrát fotbal a spacákové rugby. Ke konci dne po odpočinku, jsme udělali oheň a opékali špekáčky, které všem moc chutnaly. Poté jsme ještě měli fazole v chilli omáčce, které připravil náš skvělý MasterChef Kotell. Všichni najezení až k prasknutí, jsme spokojeně odpočívali u ohně a pak jsme šli spát.

Den 3.

V neděli ráno jsme se vzbudili za doprovodu různých písní. Po vzbuzení začali všichni uklízet. Až jsme uklidili celou bůdu, tak jsme šli posnídat vánočku s čokokrémem. Po snídani jsme šli před bůdu, zamkli ji a odešli na autobus. Ze zastávky náš oddíl pokračoval autobusem do Tetčic na vlak, kterým jsme jeli do Brna. V Brně jsme se rozdělili do dvou skupin, které šly na oběd do McDonaldu a nebo KFC. Skupinu KFC měl na starost Jožka a skupinu McDonald vedl Kotell. Potom se obě skupiny sešly na nádraží, kde jsme chvíli počkali. Chvíli na to, jsme se přesunuli na nástupiště kde jsme nastoupili na vlak do Hodonína. Pak si v Hodoníně všechny vyzvedli jejich rodiče a odvezli si je domů.

 

Zapsal: Tomáš Baďura – Minecrafák

 

IMG_6915

Velká jarní výprava na Velkou Javořinu

Letošní výprava začala tím že jsme v pátek vyjeli na skautskou klubovnu. Dojely jsme, vybalili jsme si batohy a šli jsme se navečeřet. Poté jsme si šli zahrát fodbálek a protože už bylo pozdě šly jsme spát.
Ráno jsme si šli dát skvělou rozcvičku, šli jsme se nasnídat. Po snídani jsme si sbalili výborné svačiny a vyšli jsme dlouhý ale za to dobrý výlet. Naplánovali jsme totiž trasu k vysílači. Tak jsme vyšly a přitom si povídali a měli jsme přestávky potom i jednu větší. Nakonec jsme tam došli dali si oběd a protože nás tlačil čas stejně jako mě moje zácpa šli jsme k autobusu a odjeli jsme k chatě. Po té jsme si dali k večeři špagety a šli jsme spát.
Ráno jsme vstali nasnídali se a šli jsme na autobus, potom jsme všelijak přestupovali až jsme dojeli do Ratíškovic.

Zapsal: Václav Čambala – Vaca

 

První den jsme měli sraz na zastávce u Hrušky, z kama jsme jeli do Hodonína. V Hodoníně nám ujel vlak a tak jsme museli skoro hodinu čekat na další, ale to nevadí protože jsme si šli koupit něco dobrého do obchodu, jeli jsme do Starého Města a z tama do Uherského Brodu, kde už zbýval jenom jeden autobus do Suché Lozi. Celkem pršelo, tak jsme si dali pláštěnky a vyšli jsme na klubovnu, chvíli jsme čekali na terase, protože místní oddíl měl ještě oddilovku. V klubovně jsme se najedli a potom šli hrát turnaj ve stolním fotbálku, ale moc jsme si nezahráli, protože potom někdo promáčkl míček, se kterým jsme hráli, potom následovala hygiena a večerka.

Druhý den jsme vstávali brzo ráno, nasnidali jsme se vánočky s Nutellou a vyrazili na Velkou Javořinu. Foukal vítr a byla trochu zima, ale to vůbec nebyl problém. Po cestě jsme narazili na rozhlednu, která směřovala na údolí a viděli jsme až do Slovenska, dále jsme šli kolem elektrického plotu, kde jsme si na chvíli odpočinuli. Dále jsme šli a čekalo nás asi 10 km do strmého kopce. Po cestě jsme si dali pauzu v altánku na svačinu a šli jsme dál. Kopec byl čím dál strmější. Když jsme ho pokořili, tak jsme si dali oběd složený se salámu, chlebu a zeleniny s krásným výhledem na krajinu. Asi hodinu jsme odpočívali a pak jsme šli trošku níž, kde nám vedoucí koupili pečený čaj v místní restauraci. Dále jsme šli pořád ze strmého kopce až úplně dolů do místní vesnice na zastávku. Autobus jsme stihli a ještě jsme čekali. Autobus nás vzal do vesnice s názvem Nivnice, kde jsme se stavili do večerky. Z Nivnice jsme šli do Suché Lozi pěšky a po cestě nás chytil slabší deštík. Za tmy jsme dorazili do Suché Lozi na naši klubovnu, kde jsme si dali večeři a šli jsme vyčerpání spát.

Poslední den jsme měli na snídani buchtu a chleba s arašídovým máslem a Nutellou. Uklidili jsme si klubovnu a čekali na majitele. Když došel, vedoucí mu dali klíčky a my šli na autobus do Uherského Brodu, dále jsme jeli vlakem do Starého Města a z tama do Hodonína. Ve vlaku jsme potkali oddíl Trojku, se kterými jsme se následně spojili, potom nás už jen čekal autobus do Ratíškovic, kde jsme se u Hrušky rozdělili.

Zapsali: Tuláci

 

Velká jarní výprava

Přihlašování a informace – Velká jarní výprava Tuláci

Oddíl Tuláci v datu 24. – 26.3.2023 pojede na výpravu na Velkou Javořinu. Účast na výpravě není věkově omezena, nebude fyzicky příliš náročná.

Vzhledem k nutnosti nahlášení spojů předem je nutné se na výpravu nahlásit pomocí zde přiloženého formuláře do 14.3.2023.

Veškeré informace jsou ve zvadle níže.

Formulář k přihlašování zde:

IMG_0523

Velká jarní výprava – Hranice na Moravě

V květnu letošního roku jsme se nezúčastnili nejen Ringa, ale také jsme podnikli velkou výpravu do Hranic na Moravě. V poměrně velkém počtu jsme se sešli na hl. zastávce v Ratíškovicích kde proběhl nástup a následný odjezd do Hodonína. Po příjezdu do Hodonína nás čekalo nemilé překvapení. Místní vlaky měli zpoždění, takže jsme museli čekat hodinu na další vlak. Po náročné hodině čekání jsme konečně vyrazili vstříc Hranicím. Po asi hodinové cestě jsme přijeli do Přerova, kde jsme měli přestupovat na další vlak, ale historie se opakovala, nemilé zpoždění vlaku nám zajistilo další hodinu čekání. Po dlouhém čekání a náročném cestování jsme konečně dorazili do Hranic na Moravě, kde nás čekalo pohodlí místní klubovny a kde nás mile přivítali zdejší skauti.

Druhý den nás čekal nabitý program, a to v podobě výpravy k nedaleké Hranické propasti, která je nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hned jak jsme si prohlédli propast nás čekala prohlídka aragonitových jeskyní s milou paní průvodkyní. Po náročném dnu nás čekala večeře a společné hry na klubovně. 3. a poslední den jsme uklidili klubovnu posnídali a vyrazili na cestu zpět domů tentokrát už bez komplikací. A aby toho nebylo málo tak jsme vystoupili na zastávce v Rohatci a došli si těch pár kilometrů domů.

Zapsal: Jožka Příkaský

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Velká Jarní Výprava 2013 – Náchodsko

O víkendu 14.-16.6. proběhla první z pěti výprav vrámci projektu přezhraniční spolupráce Skautskou stezkou k československým kořenům, kterou naše středisko pořádá se Sůkromů ZŠ Čtyřlístek ve Skalici.

Výprava byla do okolí Náchoda, kde se nachází systém povnostního opevnění z II. světové války. Podívali jsme se do rekonstruovaného srubu Březinka, prošli povností Dobrošov.

V neděli jsme se navštívily památník Ležáky a výpravu zakončili v zábavním parku BONGO. Hrach

Fotky ZDE a ZDE od Elis

Zde je zápisek našich kamarádů ze slovenska:

Počas víkendu od 14. – 16. júna 2013 sme sa zúčastnili Veľkej Jarnej Výpravy, ktorú organizoval Junácky oddiel Ratíškovice, menom Tuláci. Cieľom tejto výpravy bolo spoznať vojenské pevnosti z obdobia 2. svetovej vojny, ktoré sa nachádzajú v regióne Náchodsko.  Téma našej výpravy bola: „Skautskou stezkou k československým kořenům.“ Videli sme zaujímavé pevnosti, napr. Březinka, Dobrošov a iné, navštívili sme i obec Ležáky, ktorá bola vypálená. Z 54 obyvateľov  prežili len traja. Túto obec vypálili, lebo sa jej obyvatelia podieľali na zabití Reinharda Heydricha. Počas výletu sme spali dve noci v stanoch, ktoré sme si aj sami rozložili a okrem vlastného bývania sme si aj sami varili v kotlíkoch. Spoznali sme tam veľa nových českých kamarátov, ktorí mali smiešne prezývky, napr. Sušienka a Hrach. Cestou naspäť sme sa zastavili v Brne, kde sme sa zabavili v parku BONGO.  Tento výlet sa nám veľmi páčil a tešíme sa, že cez prázdniny sa opäť s niektorými kamarátmi stretneme v skautskom tábore.

(Matúš, Dominik a Kajka)

 

Velká jarní výprava 2012-20

VJV 2012 Tuláci-Squaw

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

VJV Squaw Mikulov

Letos jsme se vydaly na VJV do Mikulova a to po stopách Kukyho. Tuto výpravu si celou přichystaly naše skautky Jana, Kuli, Bobina, Sára, Petra a Jitka a zvládly to na 1* i když jich kvůli nemoci nakonec jelo jen pár:-)

Sešly jsme se v pátek 15. 4. na autobusové zastávce v Ratíškovicích a celkem nás jelo 15:-)Když přijel autobus, násačkovaly jsme se do něj a vyrazily vstříc dobrodružství. Přesedly jsme v Hodoníně, kde jsme přibraly Plešu a jely vlakem do Břeclavi, kde jsme čekaly na další vlak a daly si svačinku. Během cesty jsme si musely zapamatovat, co nejvíce stanic kterými jsme projížděly. Po příjezdu do Mikulova jsme se vydaly na klubovnu, která byla pod zámkem, takže jsme musely vyjít velký kopec:-) Ubytovaly jsme se a Kamka s Janků a Elků šly nakoupit jídlo, my mezi tím hrály městečko Palermo (což byla suverénně neojblíbenější hra celého víkendu). Když přišly holky z nákupu, povečeřely jsme. Po večeři si pro nás Elis nachystala ekoprogram, poznávaly jsme kytičky a zvířátka a vyplňovaly jsme je do speciálních papírů. Během programu se nám začínaly zavírat očka, a proto jsme se umyly, šuply do spacáku a probudily se až ráno.

Ráno nás vedoucí probudily už v 6 hodin, abychom stihly autobus do Lednice. Nasnídaly jsme se a vyšly na autobusové nádraží. V autobuse jsme hrály kartičky a slovní fotbal. Také se rozebíralo, že v klubovně straší, v noci vedoucí viděly zvláštní blikání, které si nedovedly nijak vysvětlit. Když jsme konečně vysedly v Lednici, šly jsme se podívat do zámeckého bludiště, které jsme nenašly a čekaly na Kuli se Sárou, které měly přijet až v sobotu. Když jsme vyzvedly holky tak jsme se šly projít do zámeckého parku a hrály po cestě hry, přišly jsme k Minaretu, na který jsme vylezly a viděly jsme skoro až do Ratíškovic. Kdo spočítal nejpřesněji schody, získal kamínek od Kukyho. Poobědvaly jsme, chleba se salámem a paštikou a vydaly se po červené do Valtic. Po cestě jsme viděly Lednické rybníky, Appolo, 3 grácie…. Po únavném 11 km pochodu jsme konečně přišly do Valtic a zde si za odměnu daly kofolu, počkaly na vlak a odfrčely zpět na klubovnu do Mikulova. Na večeři jsme si udělaly párky, a jelikož jsme byly moc unavené, tak jsme se umyly, namazaly své spálené obličeje a šly spinkat.

V neděli ráno jsme se sbalily, posnídaly a šly na Sv. kopeček, na klubovně zůstala jen Kamka, Elis a Kuli aby mohly uklidit a uvařit oběd. Dneska v noci zase strašilo, slyšely jsme hlasy a práskání dveří a žádná nevíme, co to bylo. Na Sv. kopečku jsme se vyfotily, zahrály hry a vydaly se zpět do klubovny kde už jsme měly uvařené špagety, poobědvaly jsme, dobalily se, předaly klubovnu slečně, od které jsme se dozvěděly že tu skutečně asi straší a šly na nádraží kde jsme nastoupily na vlak a jely do Břeclavy, tam jsme si daly zaslouženého nanuka, nasedly na další vlak a v Hodoníně na autobus který nás zavezl domů.

(Zapsala Kamča)

Fotky z naší super výpravy najdete zde:

https://picasaweb.google.com/motlova.katerina/VelkaJarniVypravaSquawMiku…

 

VJV 2010-8

Velká Jarní Výprava 10

Milí čtenáři tohoto přízpěvku, já jako organizátor této akce, dále jen VJV, která proběhla ve dnech 7.-9. května L.P. 2010, vám tvořím tento zápis, aby stesi dokázali představit co všechno lze zažít, když se sejdou lidé, kteří si chtějí užít víkendu. Všechny další řádky jsou nenenzurované, a pisatelé jsou uvedeny na začátku každého z článků.

Za svou osobu jen dodávám že motem výpravy bylo “Jen ta situace ze které se nepoučíme se stává zbytečnou“. Děkuji všem 16 účastníkům za bezva víkend. Zase někdy Hrach

Zápis od Terky Kopečkové a Elišky Příkaské, členek oddílu Squaw:

Pátek-7.5Sešli sme se na autobusové zastávce v Ratíškovicích. Dojeli jsme do HO kde se k nám připojili ostatní. Měli sme mít otisk palce na přihlášce a pár lidí to nemělo a tak si museli špinit ruku a obtiskovat než dojede vlak což sem skoro nestihla. Pak sme nastoupili do vlaku a jeli, s nami v kupéčku seděl chlap co četl křesťanský magazín milujte se! Než sem si vybalila svačinku tak sme vystupovali a přesedali. Vysedli sme někde na konci republiky v Bojkovicích, kde byla restaurace vagón- komunistického stylu. Po cestě sme se my holky mega smály. Došli sme do klubovny. Unavení po cestě sme si vytahli svačinu a pak hráli seznamovací hry. Hrach vymyslel hru že si musíme každe 4 max. 8 h čistit zuby což sme byli všichni nesmírně nadšení. Večer sme šli s pomocí GPS hledat kešky což bylo fakt hustý, protože sme lezli na kopec mezi stromama v lese a pak sme se škrábali navrch po zatopené cestě. Něco sme do kešky dali i vzali si. Aj sme se po cestě trochu bály. Přišli sme asi okolo půlnoci. Pak sme šli unavení spat do tělocvičny-ALE museli sme si vyčistit ZUBY!Sobota 8.5.Měli sme si udělat seznam jídla a šli sme nakoupit. Potom sme si měli sbalit věci, jídlo a kolem 11 sme jeli vlakem do Býlnice, ve vlaku sme se rozdělili na 2 velké skupiny. Naše skupina- Hrach, Essmo, Terka, Elka, Klárka, Jana, Fish, Lucka, Kakao sme se rozdělili do skupinek a postupně vycházeli. My holky sme šly jako druhé povídaly si a byla pohoda, pak sme si daly pauzu a došla nás fisha skupinka. Tak sme šli spolu a na louce sme si odpočinuli a došli nás ostatní, dali sme si svačinu a protože sme zapomněli na razítko z obce tak musel jit každý 1000 kroku se zavázanýma očima. Pak sme tak různě šli krajinou, přes kopce a přes údolí došli sme někam na Slovensko ke skalám. Tam sme si začali vařit obědy na liháčku, ale bohužel sme měli liháčky obráceně a blbý lih, takže nám celý oběd nasmrádl a museli sme ho vyhodit.

Pak sme zase šli a dozvěděli se že jaksi nedojdeme ve slušný čas. Jinak byli cesty zamokřané od toho jak předchozí dny pršelo, bahnité a kamínkové. Kolem 19 hodiny jsme došli do hlavního bodu výpravy- Červený kamen. Což sme moc nepobrali protože tam nic nebylo, byla to obyčejná vesnice. Tam sme si dali v hospodě čaj, napustili vodu a Elka, Hrach a Jana se šly podívat na kešku kterou stejně nenašli. A pak kolem 21 jsme vycházeli na „pochod smrti“ 22km po silnici celou noc. Po cestě sme si zpívali písničky, uskakovali do příkopu před autama, …. . Vždy po 1 hodině chůze sme si dali malou pauzu. Někteří už usínali za chůze, jiní ztráceli hlas nebo měli nějaký jiný problém např. že je boleli nohy. Kolem 24 hodiny sme si dali na československém hraničním přechodu svačinu, vytáhli sme všechny zbytky jídla, dali si lentilky a hroznový cukr na energii a zase vyšli. Chudák Essmo měl výron a tak se belhal za námi a my šli, .. šli.. šli.. šli.. šli a šli. Někdy když sme se zastavili aby se počkalo na ostatní a když sme si sedli v některých případech i lehli tak sme usínali na chodníku a ještě aby toho nebylo málo byla ta hra na čištění zubů a tak sme si museli ve 3 ráno čistit zuby do splavu. Potom sme se zastavili na vlakové zastávce Návojnice kde sme chtěli počkat na 1. ranní vlak, ale ten jel pozdě a tak sme pokračovali do Býlnice. Kam sme dorazili asi kolem 4 hodiny ranní. Byla zima a usnuli sme na lavičkách, potom nám otevřeli čekárnu, tam sme si dali čokoládu a všichni sme si sežehli jazyky. Jeli sme 1. raním vlakem do Bojkovic kde sme se dobelhali na klubovnu, pojedli, vyčistili zuby a šli spat v 6:30.Neděle 9.5.2010Dali sme si jídlo, sbalili krosny, uklidili klubovnu a vyčerpaní sme se vydali domů.

Zápis od Terezy Ochotné – Poštolky , skautka z Veselí nad Moravou, zápis pojednává o sobotním putování odloučené skupiny lovců kešek:

Ahojky :), naše cestování bylo strastiplné. Začalo docela běžně přepravou na určené místo a pochodem… Rychlou chůzí jsme zdolávali

cesty, kopce, louky… Nacházeli kešky jednu za druhou. U jakéhosi kostela mezi loukou určenou k pastvě ovcí jsem si připravili oběd a pokračovali jsme v cestě. Jedna z posledních nalezených kešek byla ukryta v krmítku pro ptáky daleko od místa, kde jsme zanechali “v úschově” své závaží. Na zpáteční cestě dolů ke kříži a báglům se spustil déšt a my jsme jen ztěží rozeznávali hukot právě nám ujíždějícího vlaku… Kvůli této nemilé události jsme díla pokračovali kupředu dalších 20 km. Šli jsme po červené, po vrstevnici nejdříve za světla, poté i za tmy… Cesta byla dlouhá a my jsme šli vpřed jen silou vůle. Kousek od cíle jsme si dali pauzu, naplnili své žaludky chlébem či přežitkem totalitní doby. S úlevným vzdechem jsme poté na klubovně sundali obuv a mohli si říct, že jsme opravdu dobří 🙂 a že nám to stálo za to – překonat se!:)

A jak vše viděla Klárka Dobešová – členka oddílu Squaw:

Tak jako každý rok, tak i letos se uskutečnila akce s názvem Velká jarní výprava a to ve dnech 7-9.5.2010. Letošním symbolem jarní

výpravy bylo hledání tzv. ,,kešek“, což je celorepubliková hra kdy jsou na různých místech České republiky ukryté krabičky s poselstvím v podobě textu. A ten kdo ,, kešku“ objeví se může podepsat na listinu přiloženou v krabičce. Na výpravu jsme vyrazili v pátek v 17.00 autobusem z Ratěk do Hodoša, odkud nám jel 17.30 vlak do Bojkovic s přesedáním ve Staráku. Po dvou hodinách jsem dorazili do cíle cesty tedy do Bojkovic, kde na nás čekala hezká klubovna místních skautů. Ještě než jsme se uložili k spánku jsme se narychlo vydali hledat nějakou ,,kešku“ v okolí. Najednou byla 1.00 po půlnoci a my se rychle uložili k spánku. Ráno po snídani jsme se vydali vlakem do Bylnice, kde jsme se rozdělili na čtyři skupinky : Kluci, holky, vedoucí a samostatná jednotka Hrach a Essmo. Z Bylnice jsme vyrazili do příhraniční obce Sidonie, kde jsme měli za úkol získat pět podpisů od zdejších domorodců. Ale jaké bylo naše překvapení když jsme se na určeném místě setkali s Hrachem a on se nás ptal kde máme ty podpisy. My jsme mu řekli že jsme přes žádnou Sidonii nešli a jenom jsme míjeli pár opuštěných domů. Ale Hrach nám řekl že to byla právě ta Sidonie. Jelikož jsme tedy ty podpisy nezískali tak nás trest neminul. Museli jsme jít 1000 kroků poslepu se zavázanýma očima. To znamená přes kameny, bláto haluze apod. Večerě byla před Červeným kamenem a Hrach zavelel, že se jde hledat ,,keška“. Většina z nás ale byla totálně unavená a blížil se večer. Proto v mužstvu vypukla malá vzpoura, které se neúčastnila pouze Elka a Jana, a které šli s Hrachem tu kešku hledat. My ostatní jsme je čekali místní hospodě. Na zpáteční cestu jsme se vydali všichni ve 21.00. Pak jsme šli a šli a odpočinek byl přesně na státní Česko – Slovenské hranici. Byla to pauza na posilnění, ale problém byl v tom, že se už nebylo čím posilnit. Tak nám Hrach rozdal lentilky na příděl a pokračovali jsme. S vypjetím posledních sil jsme hladní, ospalí a vyčerpaní došli na vlakové nádraží do Bylnice, nasedli jsme do vlaku a okamžitě v něm vytuhli. Na klubovnu jsme dorazili v 6 hodin nad ránem, padli jsme hned do spacáků. Dopoledne jsme nabrali sil a vydali se na zpáteční cestu a všichni jsme se těšili na teplé jídlo a napuštěnou vanu. A teď ještě jedna perlička na závěr. Hrach někde vyčetl že ve skautském hnutí se málo dbá na zubní hygienu, takže vydal rozkaz, že si všichni účastnící výpravy musí přesně po 6 hodinách čistit zuby. Takže náhodní kolemjdoucí mohli v pravé poledne spatřit skupinku mládeže, která si čistí chrup v járku vedle silnice. Přes všechen tento mor to byla jarní výprava na, kterou budu vždycky ráda vzpomínat.

Výuka s GPS – Páteční večer

Sobota ráno – všichni plni elánu – to ečtě nevěděli co je čeká

Seznam k nákupi jídla na celou dobu

Co toto je?

Na cestě

Cestou – raděj nevěděk kama du

Veget

Naslovensku Vršavec

Kolektivní hra

Tak to je náš cíl Červený Kameň

V obydlené osadě “Červený Kaměň”

Ná puťapuťa

Kakao “trochu unaven”

Nad ránem

Opůlnoci na hranicích

Čistit si zuby je základ

Není nadto si dát horkou čokoládu – neděla v ráno 5:38 vlaková zastávka Býlnice

Unavený vůdce

Cesta domů

Vzpomínka na krásný výhled.

DĚKUJI ZA PŘEČTENÍ CELÉHO ČLÁNKU