Rozpačitý začátek, dobrý konec, ke spojenosti všech. Počasí taky vyšlo, jen nějak”nevyšlo” budování vozítek, pravděpodobně je současná generace mladých tatínků velmi zaneprázdněná.
Suchá Neckyáda 2007
…tradiční skoroňský závod samohybů pořádaný pro veřejnost odstartoval i letos.
Akce se zúčastnil průměrný počet diváků (36) a bohužel jen hrstka závodníků.
Akce byla doprovátzena programem plným her a soutěží pro celou rodinu…
SUCHÁ NECKYÁDA 2005
Je tady konec úžasných letních prázdnin 2005! Ale nebudeme brečet, protože začíná nová etapa našeho skautského žití! A my, jako pořádní a správní skauti, si to taky užijeme! To jsem si řekla já a jak vidno, nebyla jsem zdaleka sama.
Sama s Essmem, dva schopní, spolehliví, báječní a prostě nejlepší roveři v oddíle (co v oddíle? Ve středisku!:),jsme se domluvili, že bychom zopakovali tu naprosto geniální akcičku z minulého roku, neboť ta se nám velice líbila. A rozjeli jsme to ve velkém stylu!
Začátek byl naplánován na 15:00 ve Skoronicích na Lúkách, ale díky nepřítomnosti jistých nezbytných detailů (PC, naši kolegové atd) jsme museli improvizovaně naši suprovou NECKYÁDU zahájit až kolem půl čtvrté. I přes tento malý zádrhel v úvodu jsme si nenechali zkazit náladu a se vztyčenou hlavou jsme se vrhli do napínavého, zákeřného a nerovného boje s neskautskou veřejností a našimi malými skautíky. Bojovali jsme taky sami se sebou. Avšak…Vyhráli jsme! Všechno proběhlo v relativním pořádku.
Po drobném opožděném slovu na úvod jsme se jali soutěžit. Každé z deseti dvoučlenných družstev objelo jedenkrát vytyčenou trasu. Šest nejrychlejších postoupilo a ti soutěžili ještě mezi sebou, první po dvou týmech a pak tři vítězné si ještě dali závod mezi sebou. Opravdu napínavý. Museli jsme ho startovat dvakrát. Ale nakonec vše dobře dopadlo. Vyhrál tým s názvem Sokolí oko s řidičem Markem Šimečkem, živým motorem Tondou Kuřetem a turborychlým vozidlem, které dostálo svému jménu Ohnivý jestřáb. Na druhém místě byli naši staří známí brášci Mechanici Víťa a Pája Lungovi s Opravným vozem. A na třetím místě byli Jezeďáci ze Skalky Andrejka Lungová a Tomášek Hofírek se Zetorem. Nejoriginálnější vozítko s kostýmem získal tým Bufi s vozítkem Bufi pod vedením Lucky a Zuzky Rajsiglových představující páreček bufeťáků.
Všichni výherci i ti, co nevyhráli, dostali bezvadné ceny a užili spoustu legrace. V přestávkách mezi jednotlivými závody jsme hráli nějaké doprovodné hry, soutěže, opékali jsme si špekáčky a výborně jsme se bavili. A protože nám už mrzly nosy a nejenom nosy, tak jsme pěkně poprosili pana Bílu, který vlastní letní občerstvení na Lúkách,jestli byl tak hodný a uvařil dětem čaj. A jelikož je pan Bíla opravdu hodný, tak nám naši závodníci neumrzli.
Když to tak shrnu, nebyl to zas tak špatný zážitek. Musím sice uznat, že ještě musíme vychytat nějaké drobné mušky, ale jinak se nám akce vlastně zdařila. No co už? Chybami se člověk učí. Příště to bude ještě lepší a pak ještě, až to bude úplně nejlepší. Aspoň doufám.
Ještě si dovolím využít tenhle drobný prostor, abych vyjádřila svou vděčnost z toho, že nám Obecní úřad ve Skoronicích umožnil tuhle akci pořádat, že nás pan Bíla podpořil a sponzoroval ohledně nápojů, že rodiče nelenili a pomohli svým ratolestem vyrobit ty nejbombastičtější káry, že naše Neckyáda měla takový úspěch a že jsem mohla spolupracovat s takovými skvělými lidmi jako je především Essmo, pak v neposlední řadě Aki (kdyby někdo nevěděl, tak Věrka:), Blesk, Kanec Villda a můj nervózní tatík Zdeňa. Ještě jednou Vám všem děkuju, že jste mi umožnili dělat něco, co mě zahřálo nejen mozek, ale i srdíčko. Třeba se setkáme příští rok při v pořadí již třetí Neckyádě. Už se na to móóóc těším.
Lenka
SUCHÁ NECKYÁDA 2004
Tak tahle bezvadná akcička – Suchá Neckyáda, kterou pořádali skautíci z Vracova a Skoronic, se konala 11. září 2004 ve Skoronicích na “Lůkách”, což je přírodní areál. Něco málo po patnácté hodině, kdy už byly zaregistrovány všechny vozidla, vozítka a podobné dopravní prostředky, jsme se mohli pokochat pohledem na přehlídku všech vozidel. Při té příležitosti se nám také jednotlivé posádky představily a popsaly svá vozítka, se kterými se budou účastnit závodů. Pak už zbývalo jen popsat trasu a závodníci mohli vyrazit. Za vtipného komentáře absolvovaly jednotlivé posádky trasu závodu. Atmosféra byla vyloženě sportovní – fanoušci své favority nadšeně povzbuzovali, skandovali a drželi jim pěstičky. Po prvním vyřazovacím závodě následovaly zábavné soutěže jako například: lovení rybiček na suchu, odstřihování bonbónů poslepu, skákání v pytli, přechod přes lanovou lávku, cvrnkání kuliček přes opičí dráhu a mnohé jiné. Značně vydovádění jsme se potom vrhli na druhé kolo závodu, kdy z původních deseti družstev zůstalo šest, které se utkaly po dvou týmech, a vítězné tři družstva postoupily do finále. Tam už závodily všechny tři týmy najednou a šlo opravdu o všechno. A měli jsme vítěze! Vyhráli to naši “staří” skautíci – bráškové Pája a Víťa Lungovi. Dostali podomácku vyrobený věnec, všechny tři finálové družstva ještě papírové poháry s bonbóny a jako ostatní týmy taky nějakou tu drobnost. Pak se “hodovalo”! Rozdělali jsme skromný ohýnek a opekli jsme si pár špekáčků, které jsme zakusovali rohlíkama. A bylo po večeři. S plným žaludkem a skvělou náladou z prožitého odpoledne jsme se rozloučili a unaveni jsme se odebrali ke svým domovům, rodinám a pohodlným postelím…
…Dobrou noc, strýčku Fido!
Lenka