Skauti v Ratíškovicích, Vracově a Čejkovicích
Po prázdninách jsme se sešli v hojném počtu. První oddílovka byla ve znamení domlouvání na celém skautském roce, době družinovek, bodování, výzdobě oddílové místnosti a plno dalších věcech … Určitě ale nechyběla spousta her, jak známých tak nových a myslím že start do nového roku se nám podařil a doufám, že nám to vydrží až do tábora 2009 :o)
Dne 1. 7. 2008 schází se členové oddílu eLkO před obchodem ve Skoronicích a nakupují zásoby na cestu. A schází se časně ráno, protože už v 6.35 jsou na nádraží ve Vlkoši aby později nasedli na vlak směr Brno. Ze starších členů (skautů) jsou téměř komplet, až na Lucku, která vypadla ze zdravotních důvodů.
Po rozjetí vlaku se uvítáme s Essmem, zamručíme nad hromadou vodáckého vybavení a vytahujeme snídani. Do křupání čerstvých rohlíků se postupně přidává pochrapování těch co začali dospávat ráno.
V Brně rychle přenášíme věci (hlavně rafty) a za chvilku vyrážíme směr Světlá n. Sázavou. Ve Světlé přesedáme do lokálky (kača) a v půl jedenácté vysedáme u Stvořidel.
Už pohledy z vlaku ukazují jedno: vody je málo!
Nicméně postavíme stany a vydáme se na průzkum terénu. Dneska je přípravný den a tak chodíme po okolí a hledáme něco pro zábavu a sbíráme informace o tom jak to na toku Sázavy vypadá. Mezitím Bíglice udělaly oddílový znak do trávy a kluci se pokusili o samorosťárnu. Odpoledne se vedle objevují dvě lejdysky se psíkem a Vítěrovi a Jarovi se začaly zapalovat lýtka tak mocně, že jim rozdělali oheň i bez březové kůry. Dobrou noc.
středa 2. 7. – ráno snídáme (koblížku koblížku, balíme se, nafukujeme rafty a konečně vyrážíme. Jeden raft je chlapský a druhý dívčí (i když tam to trochu kazil Essmo).
Hned kousek od Stvořidel se objevuje to, co nás bude provázet stále: Zvuk “tramvaje“ a „VYSEDAT a TLAČIT“
Tímto způsobem se dostáváme až do Sluneční zátoky, do míst kde slavný Jestřáb (Jaroslav Foglar) prožíval své mládí.
Při cestě po proudu potkáváme vodáky i pěšáky slunko pálí jak v Ugandě a tak se přes poledne zastavujeme na odpočinek. Něco k jídlu, něco k pití a leháro.
Po poledni do lodí a směr Ledeč. Tady je vody trochu víc, je tu soustava jezů. Ledčí proplouváme, přes jezy nosíme. Po vyplutí z města najedeme k jezu pod kterým není žádná voda, takže héj rup a pěškos. A zase dál, jdeme, pádlujeme, jdeme, pádlujeme, atd…
Jak ubývá dne, ubývá sil, horko je úmorné a kemp v nedohlednu a taky to neustálé sesedání.
Až k páté se dostáváme na louku a na ní je kemp u Vlka. Takže ven z vody a rychle stavět, holky přijíždějí o něco po nás a tak rychle jim pomoct ať jsme na noc OK. ( já už jsem byl skoro OK, protože už jsem stihl kafe).
Na jídlo jdeme do kiosku, kde hodná paní kiosko-vlková připravuje to co si objednáme.
Máme toho fakt dost a tak na kutě-Dobrou noc.
čtvrtek 3. 7. – nebyla dobrá – Worms má žaludeční problémy a taky trochu teplotu. První proti chřipkožaludeční lék poskytuje paní kiosko – vlková a zbytek sestry skautky z nedalekého tábora. My máme jen lehčí, které nejsou až tak účinné.
Padá rozhodnutí – odpočinkový den, což hodně puťákovců vítá, protože toho mají ze včerejška dost. Já , Víťa a Žbira jdeme pěšky po proudu abychom rekognoskovali terén (hlavně vodu) a taky nakoupili zásoby na oběd a večeřu (kiosek zajistí rohlíky atp, ale má omezený výběr).
Dostáváme se až do Chřenovic, kde se ptáme na obchod. “To musíte nahóru, nahóru.“ Zní odpověď všech co potkáváme, nic jiného neslyšíme a taky z nich nedostanem, jsme už blízko Prahy, co se dá dělat. Vsedneme na lokálku a jedeme do Vlastějovic, nakupujeme, informujeme se na kempy a šup zpátky. V našem kempu leháro, takže uklízet a chystat oheň
ať si k večeři uděláme špízy.
Jo jídlo je dobrý, ale další dobrý není, k Wormsovi se postupně přidává Jahoda, Anet, Pavel, Jara a pár dalších je napůl. Nejsou takové problémy jako v prvním případě, ale přece. Navíc se od Šumavy blíží bouře, takže musíme zabezpečit tábořiště. Sotva to doděláváme začíná se blýzkat, je vichr a začíná pršet, po zalezení do stanů začínají padat kroupy a potom dobrá čina, která postupně přejde v déšť.
Pátek 4.7- ráno snídáme ve stanech a spoustě lidí není ještě dobře.
Čekáme na přestávku v dešti a pak rychle balíme a na vodu, (stav je naprosto ideální, dokonce mizí olej a chvilku nás dokonce nese proud) směr jez u Chřenkovického mlýna. Tam stavíme a rokujeme : „Co dál?“ Vzhledem ke zdravotnímu stavu posádek končíme, bereme věci a přenášíme je na nádraží, balíme rafty a čekáme na vlak. Nasedáme a jedeme směr Světlá, tam si dáme v restauraci oběd (někteří jenom vývar a někteří nic) a s touto tečkou nasedáme na rychlík do Brna, kupodivu přes únavu nálada je dobrá, paříme hry a vůbec. Brno nás zase trochu překvapí (ale ne moc) zatímco nataháme všecko na 4. nástupiště vlak odjíždí ze 3. Ale my co to známe to odchytneme a jedeme, ještě jedno přetahování v Kyjově a už nás vítá Vlkoš, přesněji někteří rodiče jako taxi služba. Jsme doma, je konec.Opravdu?
Co máme? Památeční triko, které má 2. vyjímky! A taky máme téměř celý oddíl „zvodákovaný!“ A to go, ne?
Zdeňa
Konečně nadešel ten slibovaný a očekávaný den D – přespání v propadlinách. (bez obrazku – nebyl foťák)
Sešli jsme se přibližně kolem půl sedmé před klubovnou.Bylo nás celkem dost.Dostali jsme první úkol udělat šifru.Bylo to po dvou lidech,byly jenom dvě skupinky protože někteří členové si zapomněli vzít jídlo a museli si pro něj jít.Když přišli zkontrolovali jsme krosny jestli jsou utáhlé a každý dostal lístek.Měli jsme na něj napsat číslici jedna nebo dva.Otázka zněla : Kdo si myslí,že jsme se tu sešli a budeme dělat kraviny,neužijeme si to,prostě přespíme a jdeme domů ať napíše číslo jedna. A druhá : Ten kdo je toho názoru že jsme se prostě sešli za dobrým účelem a chce si to dnes užít ať napíše číslo dva.Všechno bylo anonymně,ale do lístků ostatních sem viděl.Velice mě udivilo že ti kluci co chodí nejdéle všichni psali jedničku.Nakonec vyhrála dvojka o jeden hlas.
Hrach spočítal čísla a řekl: „Dvojka vyhrála,takže teď všichni vemte krosny a rychle pojďte,jdeme na zastávku a kdo nechce má ještě čas,může jít dom nedržím ho tu.“Bylo jasné že nikdo neodejde.Dojel autobus a jeli jsme na Pánov.Následovala cesta z Pánova do propadlin.Po cestě jsme měli udělat dvojice a říct si o sobě co nejvíc.Přišli jsme na křižovatku (lesní) a každý musel mít blok a tužku na odpovídání otázek toho druhého.Víc bylo správných odpovědí tak jsme dostali pokyn kudy máme jít.Cesta pokračovala dál a dál pořád rovně.tak po 10 – 15 minutách chůze sme uviděli na levé straně chodník,vedl do kopce a Hrach chtěl abychom šli tudy.Nikdo nechtěl jít,ale mě celkem lákalo co tam je tak sem šel.Hrach mě vedl k propadlinám skácenou cestou,abychom tam byli dřív jak ta líná skupinka.Tak jsem zatím pojedl,povykládal si a potom přišli ostatní.Nachystali jsme si spaní,někteří si udělali z celty stan,ale já a Pavlem,Bobem,Fišem a hrachem jsme spali u ohně.Opékali jsme si špekáčky,zase vykládali a bylo tam velmi dobře,prostě zábava.
Už byla tma a Hrach vysvětlil poslední hru.Ve dvojicích jsme měli být k sobě zádny,jeden dostal papír s obrázkem nějakých dinosaurů,druhý dostal papír a kreslil podle toho co mu říkal jeho protějšek.Velmi zajímavá hra,výtvory byly teda úžasné 😀 Sice nepanovala únava,spíš smích,ale byla už noc tak jsme šli spát.
Ráno se zadusil oheň,sbalili se věci,posnídalo se a hurá domů.Byl poslední nástup s pokřikem (již u klubovny) a rozešli jsme se.
Akce byla suprová!
Pozde ale přece zapsal Michal Mráka
Naši Krokodýlci se kvalifikovali v okresním kole závodu na kolo krajské, a tak jsme v sedm hodin ráno nasedali do autobusu směr Hodonín. Ve městě jsme si dlouhé čekání na vlak krátili jednak matematickými hádankami (ve kterých se osvědčil Zajíc jako chytrá hlavička), jednak nejoblíběnější zábavou všech členů na výpravě – nakupováním. To jsem ještě netušil, že někteří kluci mají batohy plné sladkostí, takže k nim přibyla tyčinka či nanuk… Naštěstí byli rozumní.
Hitem celého dne se stala zmodernizovaná lokálka ČD, která měla Moderní Záchod. Záchod, který se otevíral tlačítkem. Záchod, který se zavíral tlačítkem. Záchod, který se dokonce splachoval tlačítkem. Fascinace byla dokonalá. Za 45 minut jízdy šel každý z pěti kluků na záchod aspoň dvakrát, dva dokonce třikrát. A všichni nutně museli:-) Na zpáteční cestě to samé.
Ve Veselí nad Moravou jsme už na nádraží potkali jiné skupinky skautů a pochodem se dopravili na místo samé. Tam stálo několik stanů a přes stovku lidí. Celkem se závodu zúčastnilo 35 hlídek po 5-6 členech, každá měla doprovod, k tomu ještě organizátoři, dohromady hodně přes 200 lidí z celého kraje. Zakrátko byl nástup a losování pořadí. Kartička s číslem jedna určila, že naše mužstvo vyrazí na trať jako první.
Po dvou a půl hodinách, čtyřech kilometrech trati a 12 stanovištích se naše hlídka konečně vrátila. Bojovali, jak uměli. Šifry se nepodařili, něco jiného zase ano. Přesné dojmy by snad řekli kluci, já jsem s nima na trati nebyl a tak nebudu vykládat co nevím. Ale doufám, že si to užili.
Po návratu byl pětiminutový odpočinek a pak se naši Krokodýlci zase rozběhli hrát ringo, jaky by předtím místo běhu na sluníčku seděli u televize. Na obloze se ale začinalo černat čím dál tím víc a z trati přicházeli zprávy, že než doběhne poslední hlídka, bude to pěkně trvat. Nakonec jsme po poradě všech členů výpravy rozhodli, že radši pojedeme dřívějším vlakem. Z místa závodu nás vyprovázely pozdravy a první kapky deště. Na nádraží bylo sucho, dobře a obchod, který vábil všechny kromě mě jako lampa v noci vábí mouchy. Nakupuji, tedy jsem:)
Celkově, i když naše umístění není žádná velká sláva, to byl pěkný závod. Kluci táhli za jeden provaz a jak se mi zdálo, celkem si to užili.
Šam
P.S.: Fotky jsou v galerii, ale na trať jsem nemohl, takže čekám na oficiální fotky pořadatelů. Snad tam někde budeme.
O víkendu jsme vyrazili na koncert Hradišťanu a Spiritual kvintetu do Blatnice. Sešlo se nás tam 8 z našeho střediska. Kdybychom ale měl počítat všechny známé, co jsme tam potkali, tak by to bylo asi hodně velké číslo. Jak to tak na akcích, kde jedeme bez dětí, nikdo si nevzal foťák a tak jsem to musel zachraňovat telefonem (Joe). Jestli se vám zdá, že je tu málo fotek, tak příště můžete jet taky a vidět to na živo
Junácký oddíl eLkO a sbor dobrovolných hasičů Skoronice pořádali 1. června 2008 od 15hodin Dětský den pro širokou veřejnost.
Asi 60 účastníků si na hřišti na Zelničkách vyzkoušelo spoustu zábavných a nevšedních atrakcí, soutěží a různých dovedností.
Například střelba ze vzduchopistole, stříkání hasičskou hadicí do plechovek, lasování, chození na chůdách, lovení sladké odměny na natahovacím laně, přechod přez zapeklité lanové lávky, jezení třešní a následné strefování pecky do nádobky, atd…
Ke všemu nám hrála veselá hudba a na závěr si každý účastník opekl špekáček. Domů dětí odcházely nejen s kapsou plnou všelijakých sladkostí, ale s dobrou náladou a někteří i s vodou v botech. 🙂
Vikendove setkani skautu z okresu Hodonin. Nemohly jsme tam chybět.Naše vyprava byla složena s 5 staršich a 5 Krokodilku, jejich pohled na Jamboree je na dalčích řádcích.
Jednoho dne mi dosel e-mail.A je to tu.Je t Jamoree.Tak sem teda urceny den urcene místo vysel v patek na hlavni zastavku a jeli jsme do Kyjova.Tak uz byly Hodonaci, a tak jsme spolecne vyjeli smerem Vresovice.Spoelcne sme vsichni sli na Chatu Radost……………Fis.
Prosli jsme branou a dosel shrek zboril branu. Ubytovali jsme se do chatek a hrali seznamovaci hry.Teple jsme se oblekli a sli na klimentek a po ceste nas prepadali ruzne stvury. A na vrchu byla carodejnice a ta nam rekla ze za sedmero horami a sedmero rekami je cervena osoba která nam mozna poradi jak se dostat z pohadky zpet do reality.A sli jsme zpatky do tabora a potom spat…….Bob Sli jsme k hrazi a staveli jsme novou hraz potom jsme rozborili tu starou a voda se hrnula jako o závod a potom se hraz pretekla.Potom jsme se snazili vodu vodu zastavit.Povedlo se.A zacali jsme stavet novou hraz………..Markus Sli jsme otravovat fisa,pak nas zbil.Ale pak jsme se nedali a pak se na nas vseci velici spikli a byla velka bitva.Vyhrali jsme,ale chystame se na novou.Potom jsme sli do chatek a tam jsme si chvili hrali………Vojta Pak jsme si hrali se stolnim fotbalem,hral jsem s vojtou.Vojta vyhral na cele care.Pak jsme jedli ruzne sladkosti.Pak byl obed-bramborovy knedlik se zelim.Dominik pak usnul a dosel pozde na obed……….Flip Pak byl závod a delali jsme tam ruzne discipliny například jsme chodili podle provazku se zavazanyma ocima.Pak nas zniceho nic prepadli loupeznici.Markus utikal rychle ale stejne ho chytli.Pak jsme museli poskladat puzzle a starsi museli splnovat otazky………Dayw Ale starsi ty otazky nesplnili a museli si zavazat si oci a jit s kopce dule,pozdeji sme potkali vilu, kterou sme museli nosit k lipe a tam nam poradila, ze mame jit dule k sipce(ktera mela byt do leva bohuzel my sme sli do prava a to bylo spatne hrach tam mel na nas cekat, ale nas další stanoviste byly RYBY.Usli sme kusek a nasili sme strikani s hadice………….Kakao Nasledovalo dani krouzku na jakysy mali stromek coz byl nejlehci úkol.Pak sme sli do tabora na veceru.Maji tady velmi dobra jidla.Meli sme udelat něco pro prevoznika aby nas prevezl.Ja slozil basnicku.Prejeli sme mokri a sli sme do jidelny cekat………Michal V jidelne jsme hrali karticky, které ze zacatku moc nesli, ale každý mel alespon par. Po chvilce hrani na nas cekal zlaty hreb vecera. Prisla princezna v podani Postolky z rise pohadek a prinesla nam nejaky darecek. Vsichni se okamzite nahrnuli pro darky, jenom par jedincu zustalo sedet……….Peta (OK).
