Na nedělní narychlo svolané poradě (po první brigádě) jsme konstatovali několik věcí. Mimo to, že stojíme před obrovským dlouhodobým problémem, jehož řešení nás bude stát mnoho času, peněz a nervů, se přihodilo také několik “šťastných” náhod, díky nimž se z této nešťastné události nestala tragédie. Máme tím na mysli, že nedošlo k žádnému vážnému zranění nebo dokonce ztrátám na životech. S tím souvisí i včasné zjištění požáru a rychlý příjezd hasičů, čímž došlo k uhašení požáru, než stihl zapálit okolní les. Také je dobře, že máme objekt a vybavení klubovny řádně pojištěné, kolik ale dostaneme od pojišťovny a nakolik to pokryje náklady na rekonstrukci – to je ve hvězdách (čekáme na příjezd tzv. likvidátora). Ale dosti spekulací, musíme řešit co dál.
Horší termín na řešení takovéto krizové situace by si člověk nevymyslel. Je týden před vánočními svátky, mrazy můžou uhodit kdykoliv (což by vážně poškodilo promáčené ale požárem nezasažené zdivo) a navíc má každý práce nad hlavu. Do toho problémy administrativní (na všechno je potřeba milion papírů), komunikační (potřebné informace se šíří pomaleji než fámy) a v neposlední řadě i kompetenční (kdo má co zařizovat a rozhodovat). Přestože se jedná se o obrovský soubor drobných i velkých problémů, všechno se sune kupředu. Nejdřív ze všeho je potřeba udělat několik nezbytně nutných věcí v rychlém sledu za sebou – první z nich je znovu zastřešit klubovnu, což obnáší – rychle sehnat tesařskou firmu zatím na konzultaci stavu (pak na práci), sehnat dřevo a pilu která nařeže trámy, formanky, před tím musí celou stavbu projít statik, projektant musí objekt změřit a narýsovat plány podle kterých statik spočítá rozměry a nosnosti trámů. Za normálních okolností celý výše popsaný postup může trvat až měsíce – teď jde ale o dny a hodiny. Všichni zainteresovaní, či oslovení se zatím chovají perfektně a snaží se nám co nejrychleji pomoct, vyhovět, dát služby a materiál sponzorsky, či alespoň se slevou. Mezitím musí probíhat vyklízení objektu což se průběžně daří díky nezměrné obětavosti některých našich příznivců a to i ve všední dny – berou se dovolené, vlastní nářadí, jde se po noční, dělá se do tmy…
Na druhé straně této krizové situace se neštítí zneužít některá média a popisují událost dosti bulvárním způsobem, bez jediného dotazu a tudíž znalosti skutečného stavu věcí. To nás sice trochu mrzí, ale nestojí to za reakci, víme totiž, že většina lidí bere tyto zprávy s rezervou a radši se snaží nějak pomoct, než házet klacky pod nohy.
