Tentokrát jsme se vydali až do Klobouků u Brna…ono to nebylo až tak daleko, ale spíš ty přestupy udělaly z krátké cesty dvouhodinové (skoro) cestováníčko. Ale stálo to za to…..
Sešli jsme se na Vracovském nádraží v 6 hodin a nasedli do vláčku, který nás dovezl do Kyjova. Tam jsme přestoupili na autobus do Čejče, no a z Čejče nás zase jiný autobus dovezl do Klobouk. Z náměstí, kde autobus zastavuje, jsme šli ke kostelu, kde jsme měli spát. pan farář, neboli skautský bratr Armin, nás uvítal a po chvíli jsme se šli ubytovat do klubovny, která byla ve věži kostela. Uklidili jsme stoly a židle, abychom měli víc místa, rozbalili karimatky a spacáky, kdo měl hlad ještě povečeřeli a pak už jen vyčistit zuby, pirátská pohádka a spát…
V sobotu ráno jsme posnídali a co se nestalo….Pirátské lodě, které představují družiny Sedmikrásek (světlušky) a Jestřábů (vlčata), se pohádaly a začal “boj ve vodě”, kde se každý snažil pochytat co nejvíce soupeřů na jeden nádech. Bitev jsme si zahráli několik, užili si spostu srandy a utržili sem tam nějakou modřinu a škrábanec. Také jsme se snažili zmást domorodce, kteří nás stopovali, aby nevěděli kolik nás je, a to tak, že jsme se dotýkali země jen několika končetinami.
Ještě po několika krátkých hrách jsme vyrazili uvařit si oběd. Někdo krúžlal erteple, někdo je krájel, další vařili polévku či krájeli maso, a tak byl oběd brzo hotový. Myslím, že všem chutnal, neb moc nezbylo. Po obědě jsme měli volno, abychom si mohli odpočinout, ale někdo vynesl ven soupravu na kroket, takže jsme nakonec místo klidu zase hráli. Po poledním klidu jsme vyrazili na odpolední vycházku s místními skauty. Ti nás provedli blízkým okolím Klobouků – kolem větrného mýna do Liščího údolí a zase zpět ke kostelu. Po cestě jsme opět řešili problémy pirátů, kteří z nedostatku vitamínů onemocněli, a stali se na chvíli slepými, jednorukými a jednonohými….
