Okresní Jamboree 2022_plakát-01

Okresní Jamboree 2022 – Tuláci

Sraz: 10.6. v 17 hodin na hlavní autobusové zastávce v Ratíškovicích

Návrat: v neděli 12.6. cca ve 13:00 tamtéž (odjezd ve 12 hodin z tábořiště)

Cena: 330 Kč poplatek za akci + doprava

Místo konání: tábořiště Poľana Vrbovce; GPS poloha základny: 48°48’58.0″N 17°31’10.6″E; Poloha na mapy.cz

Co s sebou?

  • skautský kroj
  • prostěradlo nebo deka (pro spaní v chatce)
  • spacák
  • pokrývka hlavy proti slunci, pláštěnka
  • malý batůžek na pláštěnku, svačinu a pití.
  • hygienické potřeby
  • nezapomenout na kartičky zdravotní pojišťovny a starší 15ti let občanský průkaz
  • skauti karimatku – spí ve stanech
  • jídlo na páteční večer
  • hudební nástroje k ohni (zejména starší)
  • min. 1l pití v petce (na cestu + na aktivity v okolí základny)
  • ešus, příbor, hrnek
  • kostým superhrdiny (je jedno, jestli smyšleného nebo již známého)
  • jednu skleničku od přesnídávky s víčkem
  • doporučujeme pevné boty a teplejší oblečení (v noci může být zima a vlhko)

 

Pro více informací kontaktujte Adama Michenku: 730694270

VJV Tuláci Ratíškovice 2022 - Hranice na Moravě

Velká jarní výprava 6.5. – 8.5.2022 TULÁCI

sraz: v pátek 6.5. v 15:10 na hlavní autobusové zastávce v Ratíškovicích

návrat: v neděli v 12:48 tamtéž

cena: 500 Kč

s sebou: alespoň 1,5l lahev pití, jídlo na pátek, kartičku na prokázání věku, ešus, lžička, hrnek, karimatka, spacák, věci na spaní, věci na oddílovku, pevná obuv, vhodné oblečení na 3 dny (teplejší), hygienu

vše zabalit do krosny (jednoho batohu)

kontakt: Adam Michenka, 730 694 270

29258510_1740033779350536_4249143156047609856_o

Zimní výprava se Svaťou 20/01/2018

Nejdříve jsme si dali pokřik u klubovny a pak jsme společně odešli na zastávku…. Když jsme odjeli autobusem do Vacenovic, tak si tam Kuba zapomněl rukavice. Svaťa stopnul autobus a ze zadních sedadel je vzal. Potom jsme se vydali směren na Růdník. Před lesem nás čekal úkol, sepsat všechny bankovky a mince. Poté jsme se rozdělili do týmů. A úkol jsme plnili v týmech. Čekala nás dlouhá cesta až k odpočívadlu, kde se stavěly co nejvyšší věže ze sněhu.

Šli jsme dál, tam jsme si dali svačinu a zahráli si paměťovou hru. Za lesem u Růdníku byla další hra – na eskimáky. Honili ns medvědi a my jsme museli utíkat jenom po cestičkách. Kousek do kopečka na kraji pole a leda jsme se snažili rozdělat oheň, ale vše bylo mokré. Obě skupiny nakonec ale oheň rozdělaly.

Výprava skončila na kamionovém parkovišti u Pekárny na Rohatecké. A i přes strašnou zimu nás výprava bavila a moc jsme si ji užili !

 

[useyourdrive dir=”1rGB-OtF6Bk-IyX6RueeRFg2ps4xDFrCA” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”administrator|author|contributor|editor|subscriber|guest” downloadrole=”all”]
1711naklo02

Listopadová (selfie) výprava na Náklo

Sešli jsme se 25. listopadu 2017 v 9:00 před klubovnou, dali jsme si pokřik a vyrazili na cestu. Naše první zastávka byla na starém skautském místě v buši. Zde jsme si zahráli boj o vlajky. Pote jsme vyrazili na Náklo. Cesta byla v celku klidná. Na Nákle jsme si zahráli vyvolávám válku a byla to sranda. Následovala cesta do Milotic. Odtud jsme jeli autobusem domů. Výprava byla plná skvělých zážitků !

Výpravy se nezúčastnily MAYA a EŠLI, protože byly na okresním zasedání!

Zapsala Léňa

[useyourdrive dir=”1oJ4HmmNPlk7Z9xebiXAGpJQXdfMEGrEB” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”administrator|author|contributor|editor|subscriber|guest” downloadrole=”all”]

Výprava do Milotic 22/11/2014

Sešli jsme se v počtu 11 dětí a 5 vedoucích za deset devět u klubovny, abychom neztráceli čas a už v devět vyrazili na cestu. Než jsme dorazili do Mliotic, seskládali jsme na Nákle starověký slovník a za to nám pan Času udělil součástku do stroje času. V Miloticích jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o Milotickém zámku a jeho okolí. Cestu domů už jsme jít nemuseli, protože jsme se svezli autobusem. Do Ratíškovice jsme dorazili okolo jedné hodiny odpolední.

Zapsala Ešli a Maya

2014-09-26 Září_016

Výprava 26/9/2014

Protože začínal podzim, vydali jsme se na výpravu do lesa. Než jsme vyšli, přišel za námi PÁN ČASU. Který nám nabídl, že nás vezme do minulosti. Protože jsme byli zvědaví, jak to v minulosti vypadalo, šli jsme po stopách PÁNA ČASU, které nás dovedli až k místu, odkud jsme se přesunuli do minulosti. Z minulosti jsme se bohužel do přítomnosti nevrátily, proto budeme muset plnit úkoly, které nám PÁN ČASU připraví. Po jejich splnění se snad vrátíme domů do přítomnosti…

Zapsala Simča

 

[useyourdrive dir=”1SInpCgBhnkycIRH3JQgJCJWWv8CVhAxC” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”administrator|author|contributor|editor|subscriber|guest” downloadrole=”all”]

Jamboree – setkání skautů

Naše cesta začala na autobusové zastávce u Hrušku. Rozloučili jsme se s rodiči a pokusili se nějakým způsobem natlačit do autobusu. To nebylo vůbec lehké, ale podařilo se nám to. Přestupovali jsme v Kyjově. Museli jsme čekat asi půl hodiny a dostat všechny do autobusu bylo ještě těžší než v Ratíškovicích  – však se nám to nakonec ani nepodařilo. Kyjovští skauti museli počkat na další autobus.

Když jsme dorazili do Vřesovic, šli jsme asi půl hodiny na chatu Radost. Tam naši vedoucí vyřizovali s organizátory ubytování, takže následovala asi hodinová nuda. Nakonec jsme dostali jednu chatu a ostatní (ti starší) si postavili stany. Večer pokračoval seznamovacími hrami, po nich hygiena a šup do postele.

Další den byl o mnoho víc zajímavější. Po ranní rozcvičce, hygieně a snídani jsme byli všichni rozděleni na dvě velké skupiny, které byly rozděleny na menší skupinky a ty pak mezi sebou soutěžily na jednotlivých stanovištích. Odměnou bylo, že jedna skupina vyhrála mapu. Ta mapa vedla k Měsíci! Museli jsme ho najít a dát zpátky na nebe, protože byl ukraden.

Po obědě a po odpoledním klid jsme hráli společné hry, u kterých jsme se všichni hrozně pobavili a nasmáli se. Během svačiny jsme se dozvěděli, že vůdci našich dvou skupin se spolu usmířili a že si budou navzájem pomáhat. Proto jsme vyrazili všichni společně hledat Měsíc. A našli jsme ho! Pomocí zvláštního přístroje jsme jej dopravili na nebe.

Poslední naší povinností bylo potrestat zloděje Měsíce. Věděli jsme, kdo to je a kde ho hledat. Nečekali jsme však, že si na pomoc přivolá hordu modrých příšer z vesmíru – armádu Mimoňů!

Naší jedinou nadějí byla voda, obyčejná voda, která tyto ohavné stvoření ničí. Napustili jsme proto vodu do stříkaček a na povel našich velitelů jsme vyrazili vstříc tomuto nesnadnému úkolu. Boj to byl krutý a nelítostný. Když ale k zemi padla poslední potvora, spravedlnost mohla být vykonána. Za bojového pokřiku jsme vedli Zlouna do našeho tábora, kde jsme ho uvěznili, aby už dále nemohl páchat zlo.

Toto vítězství jsme oslavili u ohně, kde každý oddíl předvedl vtipnou scénku. Řádným skautským způsobem jsme se rozloučili s dnem a šli na kutě.

Poslední den nás čekaly rukodělné práce a posléze odjezd. Zase ta půlhodinou cesta – tentokrát do kopce, ale zvládli jsme to, protože jsme se už těšili domů. Byl to úžasný víkend a prý největší jamboree všech dob. No, rozhodně to byla sranda.   FOTKY OD ČOKA ZDE

P1170114

Biele aj Bílé Karpaty – Vršatecká Bradlá (SK) + Javořina (ČR)

Akce proběhla zdárně v sobotu a neděli 7. – 8. 6. 2014. V sobotu jsme navštívili slovenské město Trenčín a obec Červený Kameň odkud byl výstup na Vršatecká Bradlá a sestup do obce Sidónie. V neděli pak strmý výstup na Javořinu (970m.n.m.) z obce Květná -Strání a dlouhý sestup do Vápenek, pak návštěva EKO farmy v Hrubé Vrbce a dom. Po celou dobu akce krásné počasí.

 

[useyourdrive dir=”1uwebclEqsqK0giKN_oz8Veeme2rfIwf_” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”all” downloadrole=”all”]
2014-05Mikulčice_016

Výprava do Mikulčic 23-24/5/2014

V pátek jsme vyrazili z hlavní autobusové zastávky směr Hodonín a následně Mikulčice. Celý páteční večer se nesl v duchu různých her a hříček. V sobotu jsme našli dopis a zjistili, že pokud chceme dostat další klíč k pevnosti Boyard, tak se musíme vydat na vykopávky. Tam že se jej pokusíme získat. Nabalili jsme svačiny a vyrazili. Cestu jsme proložili nějakou tou zastávkou na oddechnutí a vyblbnutí. Na slovanském hradišti v Mikulčicích se nám nakonec podařilo získat klíč od jednoho ze slovanů co tam zrovna bivakoval. Nahlédli jsme do slovanských obydlí, vyzkouželi řepové čipsy, omrkli zbraně a mohli jsme se pomalu vydat na zpáteční cestu. Na klubovně už nás pak čekalo víceméně jen balení a pak odjezd domů.

 

[useyourdrive dir=”1Ng4T76nGhFCVPTVcfcEAZZhUdBh3SYTq” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”administrator|author|contributor|editor|subscriber|guest” downloadrole=”all”]
2014-04-26 13.47.45

Ivančena 2014

Pátek odpoledne bylo počasí pěkné, nikdo znás netušil ,co nás bude čekat dál. Rozdělení jídla, nákup jízdenek a možem jet. Celkem se výpravy učastnilo 6 členů Tuláků, 2 Squawky a  bratr Jerry z Prušánek.

Když jsem dorazili do Frýdlantu nad Ostravicí lilo jako z konve. Celou cestu nikdo kromě mě netušil, kam že to jdeme a kde budeme v takovém počasí nocovat. Naštěstí sem měl plán i pro hodně špatné počasí, trochu jsme se prošli a po cestě jsme co pár kroků potkávali mloky. Za deštivého temna noci jsme konečně dorazili k mé tetě, která nás ubytovala ve své garáži, kde bylo krásně teplo a sucho.

Ranní budíček byl nepříjemný, nikomu se do deště vůbec nechtělo. Malá snídaně a šli jsme s hlavou vztičenou dál. Kopce i déšť nám stáli v cestě a i přes nepřízeň počasí, nevhodné boty poloviny výpravy, jsme všechno překonali a dorazili ke kýženému cíly, Ivančeně, mohyle postavené k poctě popravených skautů.  http://www.ivancena.cz/o-mohyle/

Nikdo nechtěl pokračovat na Lisou horu, však když jsem zavelel, nic jiného nezbylo a nakonec byli všichni rádi, že zdolali naši druhou nejvyšší horu. Mladší skauti zde svou skautskou stezku započali.

Nejen výšlap nahoru, ale i sešup dolů byl namáhavý a to i když konečně přestalo pršet, autobus jenž nás měl dopravit do města se vůbec nedostavil, tak nám nezbylo nic jiného než jít pěšky a pokochat se dalšími částmi Beskyd. Noc jsme strávili v blízkosti vlakáču schováni ve stínu stromů s rozdělenýma nočníma hlídkama.

Ráno už stačilo jen sbalit krosny a vyrazit na cestu domů.

I promě to byl těžší výšlap, takže všechny chválím, že to zvládli!

Děkuju všem zúčastněným, rodičům a tetě Martině za přístřeší.

Frenký

 

[useyourdrive dir=”17eVHH-lg_LqtgN4y8ed4cV4UmfjqeB99″ account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”administrator|author|contributor|editor|subscriber|guest” downloadrole=”all”]