DSCN1131

VPV – Šumava podzim 2010

Autentický zápis toho ce se nám přihodilo. Zápis byl pořízen přímo na akci, čímž se podařilo zachytit názory ještě žhavé. Celí text je ponechán v původním znění a proto říkám “Není vše horké tak jak sa uvaří.” Extra poděkování patří Essmovy hlavnímu fotografovi akce. Hrach

Čtvrtek 28.10.2010Jako obvykle jsme vyrazili z hlavní aut. bus. zastávce V 6:30. Hrach dojel z Hodonína a my jsme s k němu přidali.Dorazili jsme do Kyjova a čekala nás dlouhá cesta vlakem.Kupodivu ubíhala rychle.Než jsme se nadali, byli jsme v Brně.Pak jsme nasedli do ,,kače“.Odtud se cesta vlekla, jelikož trvala 6 hodin.V Sušicích jsme se rozdělili na 2 skupiny-jedna šla nakoupit, druhá zjištovala autobusové spoje do okolí.Sraz jsme si dali na židovském hřbitově, avšak tam byly dva-což byl ten problém.Asi po 1,5 hodině jsme se sešli a vyrazili směr Loučová.Klasicky jsme se ztratili, protože už byla tma a měli nevyhovující mapu.Nakonec jsme zdárně dorazili a čekalo nás překvapení-KRAVÍN.Smrdělo to tam hnojem, ale i tak jsme tam spokojeně usnuli.Hrach nám prostě dokázal zařídit skvělé ubytování.

Pátek 29.10.2010Všichni jsme čekali ráno klasické brzké probuzení, ale opak byl pravdou. Všichni jsme spali až do půl desáté, a to včetně Hracha. Na snídani byla tunáková pomazánka. Šli jsme do Hartmanic, kde jsme nakoupili pití a jídlo. Tam jsme navštívili tamější synagogu, poté jsme se rozdělili do dvou skupin. Měli jsme jít stejný okruh, ale každá skupina jiným směrem. Po 2 kilometrech jsme zjistili že jdeme naopak takže stejně jako druhá skupina. Tak jsme přidali do kroku, aby to nezjistili. Před 15:00 jsme objevili altánek u kterého jsme si uvařili oběd a Mráka ležel v elektrickém ohradníku s krávama. Pak jsme šli ke Smolné peci. U ní jsme se vyfotili a vraceli se zpátky směr Hartmanice, prošli jsme několik vesniček a přitom jsme fotili zvířata. Kolem 19:00 jsme dorazili zpátky. Odkud jsme se vrátili na základnu do Loučové. Hugo s Bobem vařili jejich oblíbené jídlo – ČOČKU a fazolu. Ostatní se učili hru Sacculus. Ve 23:00 jsme šli spat.

Sobota 30.10.2010Ráno jsme se vzbudili, byla velká mlha. Proto padli Hrachovy plány, Pája, Kakao, O.K a Bob šli do Hartmanic pro vodu ostatní hrabali listí. Ze shrabaného listí vznikla obrovská hromada do které jsme skákali. První skákal Hugo, který skočil přímo na beton narazil si kostrč a spadl přímo do kravinců. Potní jsme se vrátili kluci s vodu, Pája s Liškou uvařili oběd v podobě čočkové polévky byla výborná ,avšak na druhou stranu jí bylo málo. Bubovi začalo být špatně tak zůstal s Bobem na klubovně. My ostatní jsme vyrazlili na Svatoborskou rozhlednu. Asi v polovině cesty se dva členové rozhodli, že půjdou na přímo. Dorazili sice později než ostatní ale šli správným směrem, protože se rozhodli jít podle slunce a stínu. Všichni jsme v pořádku došli na rozhlednu. Vylezli jsme nahoru a prohlédli si krásný výhled. Pak hrachon posílal starých samotných na cestu zpátky,aby si vyzkůšali orientaci,nedopadlo to podle představ,ale všichni došli na klubovnu.Už byl večer,bubo a bob uvařili jídlo,které sa v krku sekalo jak kombajn na dálnici.Už třetí den byla k jídlu čočka,tak si to každý dovede představit jak poskakovala střecha klubovny.Bubo,ela a flip šli zjištovat spoje na ráno,hugo a ok šli na kešku,kde zapadli do bažiny a zbytek uklízal ten binec,Na konec dne jsme zahráli pár her a šlo se spát.

Neděla 31.10.2010 Ráno jsme vše uklidili a vyrazili jsme na dlouhou cestu zpátky. Na oběd jsme měli čínské polévky ve vlaku. Děkuji všem zúčastněným. Organizátorem Hrach

 

Tento obsah bohužel není v tuto chvíli k dispozici. Kontaktujte správce tohoto webu, aby mohli příslušný plugin zkontrolovat.
VPV09-7

VPV 09 – Výprava do Kopřivnice

V pátek 23. října sme sa sešli na plánovanů výpravu do Kopřivnice na hlavním autobusovém nádraží o čtyřech. Nakůpili sme si v pekárně pečivo a pak sme sedli k Hrachovi do auta a jeli sme do Hodonína. Miša šel kůpit lístek na vlak do Štramberka pro čtyři osoby, bohužel víc se nás kvůli okolnostem nesešlo, tak jel Hrach, Bob, Miša a Kakao.Ve vlaku panovala dobrá nálada a co jiného možeme dělat po cestě než jest, u toho sme hráli šibenicu a nadávali Bobovi, ať si ztiší sluchátka XD. Dojeli sme do Studénky a tam jsme přesedli na rychlík, což bylo mockrát lepší, protože ten má kupéčka. Když sme dojeli do Štramberku vydali sme se pěšky do Kopřivnice, kde sme měli spat u kamarádky Ing Bc Hracha. Je to dobrá hostitelka, tak nám tam bylo dobře. Bylo tam teplo a útulno a hostitelka byla cela paf z Ratiškovijáků alá junáků. Roztahli sme si tam věci, pojedli sme a pak Hrach zase vymyslel, že budeme hrát pokr o dobu spaní, jak kdyby sme měli nejaků normální výpravu, kde sa vyspíme, že inženýre XD. Ale Bob jakožto gemblér Hracha rozválal, a tak sme spali osum hodin, teda měli sme, ale vzhledem k naší povaze sme spali dýl, Hrach asi ví, že nevyspaný vlk kouše.Ráno sme stali, oblékli sa a byli vyslaní sadit stromky.

Hrach s Ježkem (teho sem zapomněl, to je Hrachův kamarád, který aspoň normálně umí vysvětlit věci, které dává inženýr do rovnic) se od nás odpojil, a tak sme šli sami tři starší. Samozřejmě sa nestala výjimka a zablůdili sme a došli sme tam pozdíš. Stejně sme eště nebyli na řadě. Pak sme drapli stromek, nářadí a šlo sa sadit.Vykopali sme díru, Hrach říkal, že má byt, až po kolena, za co se nám později jeden z organizátorů vysmál, protože to mělo byt enom nad kořínek, já ti to řikal, Hrachu!

Pak sme tam teda pichli stromek a zakopali ho. Začali sme stavijat ohrádku, aby nespadnul. Když Kakajo zabůchal kůle celý šťastný, že je to za ním, tak nám organizátoři řekli, že to máme o metr posunůt, reakce byla očekávaná. Tak sme sa dali do práce, nevycházelo to tak, jak mělo, ale nakonec sme to nejak stlůkli, že to držalo pohromadě. Pak sme šli důle na slavnostní otevřítí a tam sme pili teplý čaj. Ing.Hrach, Ježek a Liška (to byla vedoucí jednoho z oddílů místních skautů) šli taky zasadit stromek a jelikož inženýr enom poučoval a nic nedělal, tak sme sa šli podívat, jak mu to půjde. Celkem jim to šlo, ale neměli všechen potřebný materiál, tak to nedodělali.

Pak sme měli do třech hodin čas na oběd, tak sme my staří odešli a uvařili sme si kdesi na hřišti oběd na plynovém vařiči. Sraz byl naplánovaný u Šipky, ale to bylo až za dlůho, tak sme eště ulovili kešku, co byla blízko nás. Sešli sme se na Šipce, ulovili tam zase kešku a pak tam hrach ostál čekat na ježka, opět sme šli sami do kopřivnice v domnění, že si konečně lehneme a budeme mět odpočinek. Šak po návratu nás vyhnali házat řepu do sklepa, byla to snadná práca a mňa celkem bavila.

Pak sme sa vrátili zpátky a povečeřeli sme.Jak kdyby někdo nechtěl ulevit našim nohám a už sme dostávali další informace o tom, co máme dělat. Měli sme jít na 6 stanovišť a sbírat tam jakési papírky, ale Kakao si všiml, že mu Ježek dal něco do kapse. Na lístku, co měl Kakao v kapsi byla napsaná adresa hospody. První sme šli na rozhlednu pro první lístek, ale jak sme sa vrátili zpátky do Štramberka, tak Kakao objevil cedulu, na které byla napsaná stejná adresa jako na lístečku, který mu schoval Ježek do kapse. My sme si s Bobem udělali z Kakaa srandu a poslali sme ho tam,a on tam doopravdy šel 😀 . Když vyšel tak něco nésl, tam doopravdy něco bylo, dala mu to obsluha v hospodě. Tak tím sme přeskočili sbírání lístků a šli sme k pivovaru. Tam byli Hrach, Ježek a Lucka (to byla ta naša hostitelka, která se taky podílela na našem programu) a řekli nám, že máme jít do pivovaru a pak zmizeli.V pivovaru byl bořík s Hrachovým šátkem, ten nám řekl, že máme jít do obecní hospody a šátek sme si od něho vzali. Tak sme tam šli, ale on nám asi neřekl všechno, tak sme tam ostáli sedět na lavce před hospodů. Pak sme uviděli Hracha a spol., kteří nám dávali vzkaz na schodek kostela. Tam bylo, že máme jít nahoru na Trůbu. Tam čekali na nás vedoucí a hledali sme papír. Bob si tam našel novů kamarádku, kterů pojmenoval Hrach, byla to kočka! :-DČekali sme tam nějaků dobu a pak došli skautky z místního oddílu, ani nevím, kde sa tam vzali. Pak následovala noční prohlídka Trůby, navrchu sme hráli potmě jakusik hru, Koreu sem stejně moc nechápal, protože sem sa šlahl do hlavy po cestě nahoru a tak sem nevnímal, jak to vysvětloval. Po dokončení prohlídky sme posbírali podpise od skautek a všech přítomných a šli sme rozdělení pro lísky, které sme nesbírali, když sme měli. Já sem šel na nádraží, Bob šel na náš stromek, co sme sadili a Kakao šel na Šipku. Pak sme si dali sraz a šli sme hledat kešky, v noci sme nenašli ani jednu ze dvou a tak sme to sbalili k Lucce.Ta nám dala žemlovku za dobře naházanů řepu.

Tam sme s Hrachem uzavřeli před spaním dohodu, že o půl třetí oběhneme barák a on nám za to ráno nakůpí, pak sme hráli kartičky a šli spat. O půl třetí sme oběhli barák a šli sme spokojeně zase spat. Pak došel Hrach a řekl, že sa posunul čas, že máme eště jednů, na to sme kašlali.(Hrachu, řeklo sa o půl třetí, né kolikrát, to znamená, že sme to splnili, to si ešče vyřídíme, inženýre)Ráno sme pojedli, mohli sme si vybrat, esi půjdeme hned dom nebo až o pěti. Dělali sme inventůru a Kakao šel zjišťovat spoje. Vlak jel aj o dvanácti, tak sme jeli tým. Ale předtím šel eště Kakao kůpit štramberské uši a já s Bobem sme sa dívali na krávy. Pak sme sedli na vlak a jeli dom, po cestě zase hráli kartičky a hrach mě neuznal nákres jako věc, šak počkaj 😛 .Kakaova mamka pro nás přijela do Hodoša a už sme jeli dom.A teď tady píšu toto a pálijů mňa oči, takže končim,zdar Mrákis.

 

Tento obsah bohužel není v tuto chvíli k dispozici. Kontaktujte správce tohoto webu, aby mohli příslušný plugin zkontrolovat.
VPV_08-22

VPV 08 – Podyjí

Letošní Velkou podzimní výpravu (VPV) jsme uspořádali do překrásného znojemského kraje do Národního parku Podyjí. Na začátku byla myšlenka uspořádat akci, která má za cíl zkusit výdrž našich skautů. Tato akce to to naplnila dokonale, 24 hodin pochodu a 65 km v nohách.

Vyrazili jsme v pátek 24.10. Na začátku jako vždy byla šifra, holt kdo nevyluštil, ten sa nachodil (kdo nemá v hlavě, má v nohách).

Před pořádnou výpravou je potřeba udělat pořádný nákup.

Výhled (na Znojemskou přehradu) z klubovny znojemských skautů, u kterých jseme byli ubytováni (timto jim ješte jednou děkuji za možnost přespání).

V sobotu 25.10. jsme vyrazili do terénu. Motivativací VPV bylo hledání “kešek”, což je celosvětová hra s GPS. Vřele doporučuju. Zde jsme zachyceni u naší první kešky.

Podyjí jsem zvolil hlavně kvůli pěkné krajině a barevnému podzimu. Zeleň jehličnanů se tu ostře střídá se žlutou, červenou a zahnědlou barvou listnatých stromů. Poté, co jsme ušli pěknou štreku a našli dvě kešky,

byl čas na pozdní oběd (tou dobou jsme procházeli šatovskými vinicemi, kde je altánek, ale díky vynalézavosti našich členů, se z něj stala krytá kuchyně)

Sobotní specialitou byl guláš z prvotních surovin, musím uznat, že se klukům povedl. Hlavně díky telefonickému spojení s maminkama, to bylo jedlé a bez zažívacích potíží.

Spokojené výrazy na jejich tvářích to říkají za ně.                Na našem cestování nás potkala noc, naštěstí jsme s tím počítali a pro větší bezpečnost jsme byli vybaveni reflexními vestami.

Nad ránem, asi kolem 5. hodiny ranní, jsme dorazili na hardeggskou vyhlídku a padla na nás únava.

Kakao ležící spící. Zaguchlaný Bob.Ani vedoucí není stroj. Po cestě jsme procvičovali disciplíny na Bigglesák, probírali jsme i zdravovědu.

Památeční foto u čížovských zátarasů (pozůstatků z let komunismu).

Po nasednutí do autobusu jsme vytuhli všichni, teda až na fotografa.

Návrat do klubovny jsme patřičně oslavili, kouskem sladkého na zub.

Na výpravě jsme se věnovali i novým karetním hrám, CINK a BANG!

Poslední foto bylo u Palisa v práci, kde jsme čekali na autobus a zahráli poslední hru BANG.

 

Tento obsah bohužel není v tuto chvíli k dispozici. Kontaktujte správce tohoto webu, aby mohli příslušný plugin zkontrolovat.