P1170114

Biele aj Bílé Karpaty – Vršatecká Bradlá (SK) + Javořina (ČR)

Akce proběhla zdárně v sobotu a neděli 7. – 8. 6. 2014. V sobotu jsme navštívili slovenské město Trenčín a obec Červený Kameň odkud byl výstup na Vršatecká Bradlá a sestup do obce Sidónie. V neděli pak strmý výstup na Javořinu (970m.n.m.) z obce Květná -Strání a dlouhý sestup do Vápenek, pak návštěva EKO farmy v Hrubé Vrbce a dom. Po celou dobu akce krásné počasí.

 

[useyourdrive dir=”1uwebclEqsqK0giKN_oz8Veeme2rfIwf_” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”all” downloadrole=”all”]
P1190558

Výstup na Velkou Javořinu – neděle 27. září 2009

Tuto akci uspořádal Klub přátel skautingu ( KPS) při Junáku Ratíškovice na počest své pětileté existence a 40. výročí založení střediska a zúčastnilo se jí přes 30 lidí, z toho 10 dětí.

Na místo srazu ve Vápenkách jsme se  všichni dopravily auty (až na Hada – ten si jako rozcvičku před výstupem střihl 50 km na kole). Krátce po desáté vyrážíme po modré na cestu, která díky krásnému počasí, družnému hovoru a občasným přestávkám na koštování vzorků a hašení žízně ubíhá překvapivě rychle. Něco po dvanácté dosahujeme vrcholu bohužel rozděleni na dvě skupiny. Zdatnější a netrpělivý se vydali po schodech, ostatní šli po cestě. To ovšem nemohlo narušit tu nádheru, kterou nám nabídl krásný výhled do kraje v tento vskutku vydařený a slunečný den.

Po řádné svačince a odpočinku se vydáváme na obhlídku okolí při které nás zaujal pomník Jaroslava Vavrouška ( bývalý ministr federální vlády, který tragicky zemřel) a památník Československého přátelství, který prorokuje, že v roce 2018 se Česko a Slovensko opět spojí v jeden stát. Toš uvidíme za devět roků! Další a hlavní dominantou vrcholu je mohutný vysílač, který svým zjevem připomíná kosmickou raketu a stojí zde již od 50. let. Naší pozornosti nemohla také uniknout Holubyha chata, kterou jsme rovněž navštívili. Zde se k naší výpravě připojuje nejmladší účastník akce Jiří Šťastný nejml. (věk 3 měsíce) v doprovodu svých rodičů, strýčka a bratrance.

I když se nám tu moc líbí a ke spokojenosti nám vlastně nic nechybí “hodina pokročila” a je potřeba vrátit se do údolí. Úmyslně jsme šli jinudy, ať nechodíme tou samou cestou, že? To jsme ovšem netušili, že cesta se zanedlouho změní v (naštěstí vyschlé) koryto potoka. Po několika peripetiích zdoláváme i tuto překážku a kolem páté se ocitáme poněkud překvapeně opět v Rekreačním středisku Vápenky – naší základně.

Následovala vydatná večeře po níž se k naší výpravě připojují ještě dva opozdilí turisti Žoch a jeho kamoš Zdeňa, kteří šli pěšky už od soboty od Mikulčina vrchu. Pak se náš kontingent dělí na ty co jedou dom a co přespávají v pěkných a dobře vybavených chatkách. Po dni plném zážitků jsme si měli stále co vykládat což někteří účastníci zájezdu činily až do brzských ranních hodin. Ráno se opět zbytek naší výpravy štěpí – tentokrát na ty co jedou domů autem a na kolaře. Cesta na kole nádhernou krajinou zalitou sluncem neměla chybu! Babí léto budiž pochváleno.

Tento zápis by nebyl úplný, kdybych nevzpoměl hrdinských činů šakalových, díky nimž se stal jednoznačným “hrdinou dne”. Za prvé – jeho nebojácný postoj (a v zápětí poleh) proti bezohlednému motorkáři, který nás obtěžoval a ohrožoval nejen svou přítomností, ale i rychlou jízdou na lesní cestě v chráněné krajiné oblasti. Za druhé – jeho zpočátku nedobrovolná koupel v místním rybníčku (voda tak 14° – 15° C)! Za třetí – všem dětem objednal a zaplatil zmrzlinový pohár jako “horskou prémii” čímž si definitivně získal jejich přízeň.

Akce se všem ohromně líbila a pokud to nepřebije prosincová zabíjačka, tak jednoznačně aspiruje na titul: AKCE ROKU.

Palis

[useyourdrive dir=”1TPcKsqxmVH2d5cYr1e6TO0uaA-dQ0-LS” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”all” downloadrole=”all”]
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rádci na Javořině 08

V pátek 8:45 hod jsme měli sraz na hlavní autobusové zastávce,kde nám jel o 9 hodinách bus do  Hodonína.Byla to rádcovská výprava,ale mohli jsme si vzít koho chtěli ze starších ,bylo nás celkem 6.Hernajs,Pavlík,Kakao,OK,Bob a Hrach.V Hodoníně nás čekala cesta na klubovnu.Došli jsme ke klubovně všecí promrzlý a už jsme byli rádi ,jak si uděláme takovů večerní pohodu ,ale cekalo nás neco hrozného,neměli jsme klíče od klubovny a Hrach nám řekl,že sů schované pod odchliplu střechu klubovny.Ale tam tych kluboven je tak 10 a tak jsme hledali hledali až jsme je našli, odetkli a rychle do tepla .

Ale nebylo zatopené .OK naštípal dřevo a zatopil .My jsme si vybalili jídlo a vánoční cukrové.Pěkně jsme sa najedli. Večer jsme hráli hry Bang a Rodinný podnik.Hry jsme dohráli a šli jsme si lehnut, nekemu sa chtělo nekemu ne. Kakao šel na záchod a viděl tam tancovat totálně sfetovaného borca .Samozřejmě všecí sa šli podívat .Pak jsme zalehli do brlohu a spali a spali.

Ráno o 4 hodinách jsme stávali,nikomu sa nikam nechtělo jet . V 5:50 hod nám jel vlak do Veselí na Moravou.Tak jsme sa sbalili ,trochu pouklízali klubovnu a šli na vlak. Na vlakáči jsme kůpili jízdenky a frčali do Veselí.Ve Veselí jsme měli pul hodky času, tak jsme si zaběhli do pekárny kupit něco dobrého na snídanu.Chvílu jsme poseděli v pekárně a pak zase na nádraží.Z Veselí jsme jeli (jak jinak než vlakem)do Javorníku nad Veličkou ,kde jsme vysedli a huráááá na Javořinu .Cestů jsme hledali cashsky pomoci GPS .Z Javorníku jsme šli do Nové Lhoty (ne přesně do Nové Lhoty ale kolem)kde jsme po cestě našli 1 cashsku ,podepsali jsme sa a šli dál a dál.

Došli jsme na křižovatku u Nové Lhoty a šli po silnici k šibenickému vrchu někdo šel po silnici někdo podél .Po silnici jelo auto, zkusili jsme ho stopnůt ale nezastavil,Tak jsem došli k šibenickému vrchu, kde jsme hledali cashku.Cashku jsme našli,podepsali jako vždy a razili dal do kopců.

Došli jsme  k rozcestníku kde jsme zjistili ze vysílač na největším vrcholu javořiny je hodku a neco cesty.Po celů dobu cesty byla sranda .V lesi byly velké kaluže ,Někdo riskoval a prošél jich (potom to tak dopadlo )Po namáhavé chůzi jsme došli k vysílači.Poseděli jsme v takém altánku ,kůpili si polévku ,svařák ,párky atd.Pojedli jsme a hurá na autobus,ale problém byl v tem ,že jsme nevěděli kdy nám jede.U vysílaču jsme rozhodli kama půjdeme .Šli jsme po červené značce až jsme prišli ke kamenné bůdě .Od kamenné bůdy jsem šli na Vápenky,které byli daleko 3,5km .Ve Vápenkách nám jel zrovna před očima autobus do Velké nad Veličkou (totální haluz).Ve Velké jsme vystůpili na nádraží a čekali na vlak.V čekárně jsme hráli tak 20min Bang a jeli vlakem do Veselí a z Veselí přímo do Rohatce.Nevěděli jsme jak půjdem,nebo pojedem dom.Tak Kakao zavolal tatkovi jestli pro nás přijede a řekl že jo.Nasedli jsme do auta,ale bylo nás 6 a co těd ,tak nezbývalo nic jiného než dva do kufru.Rozvezl nás až domů .Tak za to mu děkujem .

Zapsi sepsal Herník

 

[useyourdrive dir=”1aDalTclIzZmbDH385gTCfgDUBOy9Arky” account=”106774418589027514443″ mode=”gallery” viewrole=”administrator|author|contributor|editor|subscriber|guest” downloadrole=”all”]