detsky_den_1.6.2008_-049

Dětský den Skoronice 2008

Junácký oddíl eLkO a sbor dobrovolných hasičů Skoronice pořádali 1. června 2008 od 15hodin Dětský den pro širokou veřejnost.

Asi 60 účastníků si na hřišti na Zelničkách vyzkoušelo spoustu zábavných a nevšedních atrakcí, soutěží a různých dovedností.

Například střelba ze vzduchopistole, stříkání hasičskou hadicí do plechovek, lasování, chození na chůdách, lovení sladké odměny na natahovacím laně, přechod přez zapeklité lanové lávky, jezení třešní a následné strefování pecky do nádobky, atd…

Ke všemu nám hrála veselá hudba a na závěr si každý účastník opekl špekáček. Domů dětí odcházely nejen s kapsou plnou všelijakých sladkostí, ale s dobrou náladou a někteří i s vodou v botech. 🙂

 

V__esky_rafty_cerven2008_003

Výprava do Vřesovic 7.-8. 6. 2008

Členové oddílu eLkO se o červnovém víkendu vydali do Vřesovic, aby na tábořišti udělali menší brigádku a trošku si zaraftovali na Osvětimanské přehradě.

 

vjv

Velká jarní výprava 25. – 27. 4. 2008

Jednoho dne se sešla partička skautů z oddílů eLkO Tuláci a Squaw (a pár členů i z jiných oddílů) a vyrazily do Ostravy – Svinova, kde se zabydleli v klubovně zpřáteleného střediska.

V sobotu 26.dubna neohrožená skupinka vyrazila na Ivančenu – největší skautská mohyla, po zdolání Ivančený se pár odvážných vydalo na vyšlap do 1322m na Lisou horu.

V neděli jsme zabrousily do Štramberka a odjeli spokojeni domů.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Betlémské světlo Skoronice 2007

Každý rok se ve Skoronicích roznáší Betlémské světlo, aby přineslo k štědrovečernímu stolu lásku, mír a přátelství.

Letos hořelo světlo 24. 12. přez den ve skoroňském kostele a lidé si ho zde spolu s přáníčkem mohli volně vzít.

 

asia

Asijská výprava

9. -11. listopadu 2007

V páteční odpoledne se sešeli členové oddílu eLkO (Skoronice) a autobusem se dopravili k ratiškovské klubovně, kde už na nás čekal oddíl Jižní kříž…
Ochutnali jsme čaje a zahráli jsme si super hry. Po vyčerpávající cestě a usrkávání čaje jsme byli vyčerpaní, že jsme si radši zalezli do spacáků.

V sobotu jsme si zahráli pár her po „asijsku“ (sumo, ringo ze zavázanýma nohama,…) a byli jsme trošku činní i rukodělně. Po výborném čínském obědě, který jsme konzumovali hůlkami, vyrazila naše parta na ratiškovský bazén, chvilku jsme čekali na ratiškovský oddíl Trojka. S nimi jsme si zahráli hry, ochutnali výborné asijské pochoutky, nakreslili tetování henou anebo vyrobili korálky,… Když jsme se najedli rýže, dali sušit plavky a trochu ze sebe smyli chlor, tak na nás čekala zábavna noční bojovka… Po jsme jako hodné děti šli na kutě…

V neděli jsme si zahráli poslední hry s Jižní křížem a Trojkou. Pak jsme se rozloučili a HURÁÁÁ domů vyprávět zážitky rodičům.

 

07asie04

Asijská výprava 10.-11.11.2007

Na této výpravě jsme se potkali i s oddíly eLkO a Jižní kříž. Celá výprava byla protkána asijskou tématikou a to včetně jídel :o) V sobotu jsme zvládli bazén a po něm spoustu her. Při večerní hře jsme museli zachránit princeznu, ale  cesta k ní vedla strastiplnou cestou, kdy jsme museli odhalit asi šest strážců. V neděli po snídani jsme zvládli ještě několik hříčekl a kolem oběda jsme se rozešli domů ….

p______26_rijna2007_050

Pěší výprava…

O podzimních prázdninách 26.října 2007 se vydal junácký oddíl eLkO ze Skoronic na putování po okolních lesích..

Putovali jsme Skoronice-Milotice-Náklo-Ratíškovice-Růdník-Vacenovice..

 

15_9_2007-sucha_neckyada_108

Suchá Neckyáda 2007

…tradiční skoroňský závod samohybů pořádaný pro veřejnost odstartoval i letos.

Akce se zúčastnil průměrný počet diváků (36) a bohužel jen hrstka závodníků.

Akce byla doprovátzena programem plným her a soutěží pro celou rodinu…

 

lanselot2

Tábor 2007

Tábor byl v červenci, trval 14 dní. Etapová hra a vlastně celé táborové dění bylo ve stylu Krále Artuše.

Po příjezdu na tábořiště se tábor proměnil na hrad Kamelot. Neměli jsme povolení do něj vstoupit a protože velice pršelo, rozhodli jsme se někde ukrýt. Po chvíli se Král Artuš smiloval a pustil nás do pevnosti. Po příchodu nám byly rozděleny stany, povečeřelo se, zahrálo pár her a šli jsme se
ubytovat.

Druhý den po těžké rozcvičce jsme šli na dřevo. Dřevo bylo potřeba, a tak se na něj chodívalo každý den.Ještě téhož dne jsme byli rozděleni do družin a po záchraně Lanselota – nejlepšího rytíře krále Artuše, byl z každé družiny povýšen jeden člověk do hodnosti panoše (rádce družiny). Pak každé
družstvo dostalo za úkol vymyslet si název své družiny, vyrobit si hábity, ve kterých jsme poté trávili většinu času a ještě erb a pokřik. Na ranním nástupu všechny skupiny seznámili ostatní se svým pokřikem.

Hlavní ale bylo,že vedoucí (rádce) skupiny mohl být každý, tedy jen ten, který měl nejvyšší hodnost. Některé dopoledne se nešlo na dříví a zůstalo se v táboře a zvyšovali jsme si postavení pomocí tzv. povyšovacího systému. Bylo to rozděleno na věkové kategorie, a proto ani ti nejmenší neztráceli naději být vůdcem právě jejich skupiny.

Povyšovací systém:

Každý den se střídali služby v kuchyni a ti nadaní dostávali další stupně. Každý druhý den se chodilo do obchodu na nákup. Jedno dopoledne byli návštěvní dny, a tak jsme mohli přivítat rodiče a kamarády a provést je po táboře. Po odpoledním klidu jsme převážně hrávali hry např.: ringo, metrix, hazení s vejcem, napodobování zvířat, rukodělky, atd… Ke konci dne se vždy dělali zápasy. Dvě družstva si vybírali protivníky : v hodu kládou , logické hře s kamenyrmu, středověkém fotbale,.. Za vyhrané zápasy se dostávali zlatky a nebo groše (10 grošů = 1 zlaťák).

Také úkoly, které jsme plnily byli odměněny, např:
úklid stanů, praní prádla anebo sbíraní odpadků po táboře. Všechny nasbírané zlatky se vyplatily, třeba když jsme si měli udělat oběd sami a to ještě v přírodě. Nakoupili jsme si za zlaťáky od krále kuře, mouku, sůl, olej a nějaké to koření, rošt,… Připravili jsme si dobré podmínky pro oheň a mohli jsme začít vařit. Práce byli rozdělené, někteří lidé dělali bramborové placky, ostatní udržovali oheň a někteří rozumní porcovali kuře. Poobědvalo se a ti co to nestihli udělat, měli smůlu, protože se rozpršelo, a tak se to muselo dodělat v kuchyni.

 

Jednou v noci jsme byli vzbuzeni na noční bojovku. Rychle se obléct do teplého a šlo se. Bylo to rozděleno podle věku, menší měli jiný úkol než mi větší. Byli nám vysvětleny pravidla a každý se svou skupinou měl jasný úkol – chytit světýlko. Byla tma, běhali jsme po lese a neviděli ani na krok, a proto se to neobešlo bez zranění. Světýlko pokaždé na malou chvilku zablikalo a my jsme za ním utíkaly. Jak jsme ho konečně dopadli, vrátili jsme se zpět do tábora, zranění byli ošetřeni a šli jsme spát.

V jeden krásný slunečný den se ztratil králi z kuchyně chleba. Chudák Muška – věrný rytíř kulatého stolu a náš zdravotník byl obviněn za krádež chleba, tak se rozběhlo velké vyšetřovaní. Protože se stal velký zločin, tak se muselo postavit v Kamelotu vězení.

Nakonec po spravedlivém soudu a výsleších se vše vysvětlilo a král udělil milost. Zjistilo se, že tento zločin spáchal králův odpůrce a protivník a nastrčil (nafingval) tuto krádež na nevinného Muchu. Nebylo to poprvé a ani naposled, co tento ČERNÝ RYTÍŘ spáchal něco podobného proti rytířům kulatého stolu a králi. Tento zloduch dokonce unesl i královnu Ginevru, ale neohrožení občané a rytíři z Kamelotu ji vysvobodili.

Koncem tábora se hodily všechny poctivě vydělané peníze. Našemu milovanému králi se podlomilo zdraví a podle věštby ho mohl zachránit jen zlatý grál. Tak se všechny družiny vydali na nelehkou cestu. Nic není zadarmo, a tak jsme si museli koupit mapu, buzolu, jídlo a všechno co bylo na túru potřeba. Komu ještě chyběly zlaťáky, měl možnosti si ještě nějaké přivydělat.A tak se všichni vydali za hledaním pokladu. Po cestě docházelo pití, naštěstí nás úkoly zavedli až ke studánce, kde jsme mohli doplnit zásoby. Po cestě jsme plnili různé úkoly např: šli bosí, vyráběli talířek s lžící , odlévali stopy, kreslili, luštili morseovku, lezli skrz síť,…

Cesta nás dovedla až na hrad Cimburk, tam jsme po krátké exkurzi začali hledat poklad – zlatý grál. Na štěstí byl nalezen a to neohroženou družinkou „Páni z Lanselotu“. „Hurááá“ vše bylo zachráněno a král, na počest jeho uzdravení, uspořádal velkou hostinu a tím se i ukončil náš tábor.

Zapsala Lucka Brablcová

V__esky13_2_2007_008

Jak jsme jednou vařili..

Jedno ho dne o jarních prázdninách(13.2.2007) se vydala skupina skoronských skautů (Víťa, Pavel,Peťa, Jarek,Vyk,Červ, Adla, Bára, Lucka, Michala, Kartáček) jako doprovod s námi jeli (Zdeňa a Essmo) na výpravu do Vřesovic na tábořiště.

Tato parta jela autobusem ihned v ranních hodinách do Vřesovic. Když jsme přijeli do Vřesovic, tak jsme se rozdělili na 2 skupiny na kluky a holky a Essmo a Zdeňa nás poslali do obchodu, abychom si koupili něco na objed a v přírodě si ho sami uvařili.Když jsme přišli na tábořiště tak tam byli 4 roveři (Mucha, Zdeňka, Kojot Vilda, Mara) Na oběd si kluci uvařili bramborový guláš a holky brambory a nějaké maso a taky polévky. Obědy byly celkem dobře uvařené. Sotva jsme pojedly a začalo pršet ale naštěstí za chvíli přestalo, ale bylo trochu blato.Po obědě jsme si zahráli různé hry. A taky tam měli roveři kuličkovky a zkoušeli jsme si z nich střílet.Pak jsme rozhodli že už pojedeme domů a Víťa, Jarek a Essmo nachystali hru na cestu zpět, aby si skauti co chtějí dělat nováčkovskou zkoušku zopakovali různé skautské znalosti, bohužel chodili tam nějaké děcka a rozbořili skautské značky, ale nakonec se hra podařila. Ale nestíhali jsme… Museli jsme rychle jít na autobus, mysleli jsme že to nestihneme, protože holky šli dost pomalu, ale stihli jsme to. A vše dopadlo moc dobře.

Víťa