Cestou dlouhou, – autobiografický článek z VJV 09

Velká Jarní Výprava (VJV) byla letos do Náchoda. Zde jsme navštívili vojenské pevnosti z II.sv. války a Babiččíno údolí. Program byl rozdělen pro mladší a starší. A tímto chci pochválit všechny zúčastněné: Krokodýlky a mladé Squawky za to, že zvládli takovou námahu, pro některé to byla první velká výprava, starší skauty a skautky za to, že našli východisko v každé situaci a hlavně přežili a Vedení, že to vše ukočírovalo. Ježtě než se začtete do následujících řádků (od skauta) vám chci nabýdnout we jsou fotky z VJV 09 ke shlédnutí a stažení. Jsou to fotky převážně Krokodýlků a mladších Sqawek. Fotky starších se jsou naspod článku. Jsou tam i fotky z cesty spátky.   (http://picasaweb.google.cz/motl.tomas/VJV09?feat=directlink)

Skauti, kteří vyšli brzo po škole, vyrazili autobusem směr Hodonín a dále vlakem do Brna. V Brně se k nim přidali další komplicové typu HanyBany, Marťana a Šamina. Společně pak jeli přes několik vesniček a městeček do Náchoda. Ale našla se i skupinka, která chtěla jít sama a poznat místní okolí a krajinu dříve než ostatní. Vystoupila o deset kilometrů dřív a vydala se na cestu. Po dlouhém bloudění v lesích a městech došla na klubovnu po jedenácté hodině večerní. Ráno, zničeni ještě z minulé noci, vstali a začali se pakovat na další den, ovšem to už se tato skupina rozrostla o 3 dívky, které se vydaly na cestu s nimi. Jejich první cíl byl sice Červený Kostelec, ale po dlouhém bloudění ve městě ztratili asi 2 hodiny. Jakmile našli cestu, vydali se přes zámek v Náchodě, vojenský hřbitov a Kramolnu k jezeru Špinka, kde si dali vydatný oběd ve formě Trenčianských párků. Dívky zvlásť a chlapci také zvlášť. Po obědě měli hodinkovou pauzu a potom se zase vydali na cestu. Přišli do Červeného Kostelce a odtud cestou necestou ke Starému Bělidlu, které ale bylo ještě hodně vzdáleno. Po cestě měla skupina hlad, a tak se jeden ze skupiny rozhodl, že si uloví srnku nožem, tedy se vydal na lov v poli. Po kilometrovém běhu to ovšem vzdal. Další zastávka tedy byla fara Boušín. Odtud vyrazili po cestě, ovšem ne na Bělidlo, ale směr Náchod, protože jim místní domorodci poradili, že by se na Bělidlo dostali až okolo půlnoci, a to v lepším případě. Cesta byla po silnici a zároveň po turistické značce, takže se jim šlo velmi dobře. Na skautskou klubovnu dorazili až okolo půlnoci. Dali si sprchu a šli konečně na kutě.Ráno se opět probudili,sbalili si věci a vyšli na dlouhou možná i nenávratnou cestu. Šli dlouho do kopce a za chvilku holky už nemohly. Konečně se vyškrábali na kopec a museli jít ještě na rozhlednu, kde se ale kluci začali hádat, kudy půjdou, a tak šli zase dolů, kde si kluci rozložili mapu a holky si lehnuly na louku plnou pampelišek. Potom se vydali na vojenské pevnosti. Dali si oběd, kluci si uvařili párky a holky těstoviny. Kluci si to ale neměli na co položit a tak si to dali na mapu, deník a do hrnku. Dali si po obědě asi hodinovou pauzu a vyrazili do Pekla. V Pekle si dali něco k pití a koupili si nanuky. Chvilku se dohadovali kudy půjdou a nakonec došli navečer do Náchoda. Vedoucí je ale vyhodil na chvilku před klubovnu, protože došli moc brzo. Pak je pustili dovnitř se slovy :,,Uděláme vyhodnocení a finance celé víkendové výpravy“.Později nastala chvíle, o které si mysleli, že nikdy nenastane. Jednou Hrach řekl, že by mohli natočit video se svými názory a za 10 let si ho pustit. Natočili!Ráno byl brzký budíček pro naše dobrodruhy, museli sbalit věci, uklidit, atd. Po odchodu a uzamčení klubovny odešli na vlakové nádraží a hurááá domů.

Pro střediskový web Fiš

 

Tento obsah bohužel není v tuto chvíli k dispozici. Kontaktujte správce tohoto webu, aby mohli příslušný plugin zkontrolovat.

Add a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *