Tuto akci uspořádal KPS (Klub přátel skautingu) ku příležitosti svého šestiletého výročí vzniku. Po loňské dobré zkušenosti s výstupem na nejvyšší vrchol Bílých Karpat – Javořinu js
me letos zvolili jiné nejbližší pohoří a to Chřiby a jejich vrchol Brdo (587 m.n.m.). Sraz byl v Roštíně v krásném rekreačním středisku KAMÍNKA mezi 9 – 10 hod.
Dorazilo pět rodin v pěti autech. Evka a Feďko Chovancovi + Janička a Klárka Dobešová Jokova, Palis a Zuzka Hnilicovi a jejich “kluci” Anička a Maruška, Miška a Tomáš (Lovec) + andílek Jožinek (Drápalík) a Ela , Šurka Markéta a Jirci + Hanička a Alička a nakonec naši pražáci Monika a Viktor Šímovi + Bětka a synovec Jiřík – 10 děcek, 10 dospělců a 1 pes – respektive fena (zlatý retrívr) – Nela Chovancová. Někteří dorazili s mírným zpožděním a skoro každý jinou cestou ( vyskytlo se totiž několik objížděk a Roštín byl komplet rozkopaný).
Trasa našeho výšlapu opisovala tzv. Chřibský trojúhelník – Kamínka – Brdo – Bunč – Kamínka – bratru 12 km. Nebylo ani zima ani vedro – počasí k nám bylo milosrdné – ne tak už terén. Po Roštínskou kapli se studánkou se to dalo, pak začalo pekelné stoupání a navíc cestička se místy ztrácela ve změti padlých stromů. Tu a tam bylo lze i zaslechnout proklínání vlastní nadváhy nebo dokonce organizátora tohoto výšlapu. Nakonec jsme to všichni (sice v potu tváře) zvládli a vrchol Brdo byl naší skupinou okolo 12 hod. pokořen. Po odpočinku a svačince – nezbytné společné foto a průzkum okolí. Dominantou vrcholu je samozřejmě 6 let stará rozhledna se stejnojmenným názvem, jako hora na které stojí: Brdo. Rozhledna se začala stavět v roce 2001, dostavěna 2004, cena 5,5 mil. Kč. Jedná se o unikátní kamennou stavbu 24 m vysokou, ze které je nádherný výhled do dalekého okolí.
Pak jsme se vydali po hřebenové cestě na další klenot Chřibů a to lesní penzion Bunč. Po cestě nás zaujal mimo jiné obrovský betonový objekt – zbytek tzv. Hitlerovy dálnice, která však nebyla nikdy postavena, ale její rozbudované torza jsou po celých Chřibech dodnes víc než patrná. Asi po 4 km cesty jsme dorazili k velmi krásně a citlivě (a asi i nákladně) opravenému a zrekonstruovanému areálu bývalé turistické chaty Bunč. Děcka se hned vrhli na hřiště a ani ostatní účastníci neodolali a využili pohostinnosti tohoto vskutku malebného podniku. Řádně posilněni a občerstveni se vydáváme zpět do Roštína do rekreačního střediska Kamínka. Oba tyto skvěle fungující podniky provozuje f. Rudolf Jelínek a. s. Vizovice.
Po cestě domů jsme ještě chtěli navštívit barokní hřbitov ve Střílkách a naše bývalé tábořiště v lomu, ale tyto plány zhatil déšť, který spustil ani ne deset minut po tom, co jsme sedli do aut. Jak již bylo řečeno – počasí k nám bylo milosrdné. Děkujem.
Fotogalerie:
